Církve na straně potřebných

Materiály z tiskové konference k roli církví a církevních organizací v rámci zvládání pandemie COVID 19 (22.6. 2020).

„Ježíš řekl: „Kdo myslíš, že byl bližním tomu, který upadl mezi lupiče?‘ Zákoník odpověděl: ‚Ten, který prokázal milosrdenství.‘ Ježíš mu řekl: ‚Jdi a jednej také tak.‘“ (Lukáš 10, 36-37)

Církve na straně potřebných

Církve, církevní charitativní organizace i řada dobrovolníků z řad věřících se silně angažovala a stále angažuje v pomoci potřebným v situaci koronavirové pandemie. Tento postoj vychází ze zásadních předpokladů křesťanské lásky a pomoci bližnímu, která je církvím vlastní a která patří neoddělitelně k jejich poslání a roli ve společnosti.

Pomoc bližnímu, vycházející v křesťanském chápání z milosrdné lásky (lat. caritas) vždy byla součástí křesťanského života a činnosti křesťanských církví pro společnost jako celek – tedy těch aktivit, které označujeme jako charitativní. Nejinak tomu bylo a je i v době pandemie nemoci COVID-19. Církve okamžitě zareagovaly na rozvíjející se krizi a na všech úrovních nasadily prostředky ke službě veřejnosti, bez ohledu na církevní nebo konfesní příslušnost.

Koordinace a spolupráce

Ekumenická rada církví (ERC) a Česká biskupská konference (ČBK), které společně sdružují většinu křesťanských (a židovských) církví a náboženských společností v České republice, postupovaly společně, koordinovaně a v duchu dobré ekumenické spolupráce. Generální sekretář Ekumenické rady církví Petr Jan Vinš k tomu říká: „Hned od začátku pandemie jsme navázali krizovou komunikaci směrem k vedením jednotlivých církví i mezi oběma zastřešujícími organizacemi navzájem, informovali jsme se, koordinovali jednání se státem a zajišťovali, že církve a jejich farnosti, obce a sbory budou mít aktuální informace o platných opatřeních, vládních a ministerských nařízeních.“

Protože církevní bohoslužebné prostředí je specifické a liší se například od kulturních, divadelních a podobných akcí, připravila vedoucí grémia – stálá rada ČBK a předsednictvo ERC – po konzultaci s lékařskými odborníky návrh preventivních opatření, která berou v potaz specifika církevních obřadů (např. užívání svěcené vody, pozdravení pokoje, přijímání Večeře Páně a podobně). Tento návrh byl předložen státním orgánům, byl jimi akceptován a stal se základem pro specifickou úpravu podmínek pro bohoslužby ve vládních a ministerských nařízeních.

Podpora těch, kdo pomáhají

ERC i ČBK mají uzavřenou dohodu o spolupráci v rámci Integrovaného záchranného systému. V rámci této dohody byly aktualizovány seznamy duchovních, kteří byli připraveni na vyzvání poskytovat spirituální pomoc a asistenci ve všech krajích České republiky. Skrze orgány ERC byly také přímo podporovány aktivity různých církevních i necírkevních poskytovatelů pomoci – například sbírka spacáků a stanů pro nouzové ubytování osob bez domova, kterou konala Armáda Spásy, nebo projekt Zavoláme zpátky Českého červeného kříže, který kontaktoval seniory po telefonu a poskytoval asistenci s rozptýlením obav a s informováním o preventivních opatřeních. Součinnost zastřešujících církevních organizací (ČBK a ERC) se tak neomezovala jenom na vlastní církve a církevní organizace, ale sahala i do necírkevního prostoru.

Církve pomáhají

Do pomoci v době koronavirové se zapojili duchovní, kněží a pastoři všech denominací. Někteří z nich byli doslova v první linii, to se týká zejména nemocničních kaplanů, kteří pracují na ekumenické bázi na základě pověření své církve a vyslání ERC a ČBK. Někdy to pro ně znamenalo zavřít se do izolace, kvůli karanténním opatřením, aby mohli dál poskytovat duchovní podporu pacientům, o kterou byl v době krize velký zájem.

Ve spolupráci s Českou televizí a Českým rozhlasem se podařilo zajistit pravidelné týdenní přenosy bohoslužeb, které dávaly lidem možnost načerpat duchovní posilu i v době zavřených kostelů. Mnoho farností a sborů se také – často doslova přes noc a na koleně – pustilo do organizování přímých přenosů bohoslužeb, které byly slouženy bez přítomnosti veřejnosti. Lidé uzavření ve svých domovech tak nepřišli o tuto formu společenství, na kterou byli zvyklí. Mnoho duchovních také v této době cíleně udržovalo kontakty se svými věřícími prostřednictvím telefonického spojení, biblických hodin vysílaných online nebo konaných na různých online platformách a podobně. Všechny tyto aktivity přispívaly ke snížení pocitu izolace, který mnoho lidí v době přísných opatření trápil.

Dobrovolníci v akci

Ze stovek farností a sborů máme informace o církevních dobrovolnících, kteří o vlastní iniciativě nebo v koordinaci místní církevní obce šili roušky, distribuovali dezinfekci a ochranné pomůcky, nakupovali seniorům a angažovali se v této důležité mezilidské výpomoci. Na menších obcích se často farnosti a církevní sbory spontánně stávaly koordinačními centry pomoci, na které se obraceli i dobrovolníci a potřební mimo hranice církve. Jedno ze svědectví z Církve Československé husitské například říká: „Písecký domácí hospic Athelas vytvořil sběrné místo pro roušky – rouškobox – kam lidé nosili po domácku ušité ústenky. Podařilo se jim shromáždit více než 5000 ústenek, které byly určeny hlavně pro sociální a zdravotní služby na Písecku. Athelas je rozvážel po domovech pro seniory, odebíraly si je sestřičky z Nemocnice Písek apod. V součinnosti s místními hasiči se podařilo distribuovat roušky také do vzdálenějších míst do sociálních a zdravotních zařízení, ale také k veřejnosti.“

Další ze svědectví z Církve adventistů sedmého a z její pomocné organizace ADRA ukazuje šíři aktivit, kterých se církevní dobrovolníci – např. i z mládežnické organizace Pathfinder – účastnili: „I zdánlivě malá pomoc může mít velký efekt na lidi, kteří jsou zavření doma, mají obavy a třeba z toho důvodu vůbec nechtějí vycházet. Dobrovolníci zajišťovali nákupy, vyzvedávali léky, venčili psy, rozváželi jídlo, ale třeba také chodili seniorům zpívat pod okna nebo jim posílali malované obrázky od dětí. Jenom výčet všech těch aktivit je ohromující,“ sumarizuje mnoho došlých zpráv o činnosti generální sekretář ERC Petr Jan Vinš.

Charitativní organizace

Kromě spontánních aktivit v církvích, farnostech a sborech se do pomoci ohroženým zapojily i církevní charitativní organizace, které mohly využít své profesionální týmy, zkušenosti i vytvořené kontakty a kanály komunikace ze svých mnohočetných aktivit. Generální sekretář ERC Petr Jan Vinš k tomu uvádí: „Církevní diakonické a charitativní organizace systematicky pomáhají potřebným, mají vytvořené jedinečné sítě profesionálů i dobrovolníků – a toto všechno se v aktuální koronavirové krizi mohlo dát k dispozici. Toto know-how církevních organizací bezpochyby přispělo k zvládání krize i daleko mimo hranice církví samotných“ a dodává: „Církevní pomoc, která se odehrává na bázi, v té nejzákladnější rovině sociálních vztahů, se možná může na první dojem jevit neviditelná, ale pokud by zde nebyla, tak její absence by byla viditelná velice.“

Bližší informace od jednotlivých církevních organizací s příklady činnosti

Petr Jan Vinš
generální sekretář ERC
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
(+420) 734 641 687

Přílohy: