Valné shromáždění Ekumenické rady církví v ČR se na svém jednání 22. 11. 2022 usneslo na tomto prohlášení:
Církve sdružené v Ekumenické radě církví s velkým znepokojením a s účastí sledují situaci na Ukrajině, která v letošním roce čelí neospravedlnitelné agresi Ruské federace. Odsuzujeme tuto agresi a vyjadřujeme svou blízkost lidu Ukrajiny.
Uvědomujeme si, že Ukrajina vede boj o svou existenci, svobodu a přežití. Existenční výzva je to ale i pro hodnoty, které chceme zastávat v našem životě – pro svobodu, demokracii, právní jistotu a lidská práva. Naše zkušenost s totalitním režimem, který máme ještě v živé paměti, nás tím spíše vybízí k tomu, abychom se postavili proti novodobé totalitě putinovského režimu.
V modlitbě myslíme na všechny oběti války, na padlé a zraněné a jejich blízké. Myslíme v modlitbě také na všechny, kdo podle svých sil a možností pomáhají hledat cestu k trvale udržitelnému a spravedlivému míru.
I naše společenství a naši věřící jsou zasaženi ekonomickou krizí, krizí dostupnosti energií a zdražováním. Uvědomujeme si, že tyto problémy mají přímou souvislost i s ruskou agresí proti Ukrajině, za kterou morální odpovědnost nese agresor. Uvědomujeme si, že v této situaci je úkolem nás všech spolupodílet se na řešení a hledat pomoc pro všechny, kdo jsou jí existenčně zasaženi.
Vnímáme potřeby ukrajinských uprchlíků, kteří k nám přišli a přicházejí. Zejména v zimním období je možné, že v důsledku ruských zločinných útoků proti civilní infrastruktuře budeme svědky další vlny příchozích. Chceme jako církve být připraveni pomáhat a vytvářet atmosféru otevřenosti a přijetí. Uvědomujeme si, že Ukrajinci, kteří v ČR pracují, jsou přínosem pro naši ekonomiku. Důrazně se ohrazujeme proti tvrzením, že by pomoc Ukrajincům byla na úkor našich občanů.
Rozumíme těm, kteří jsou v tomto čase zasaženi nejistotou. Uvědomujeme si, že doba je nelehká, ale Bůh je nadějí pro každou situaci. Vyjadřujeme vděčnost a hlubokou úctu všem, kdo se podílejí na pomoci. Povzbuzujeme k trpělivosti a vytrvalosti v duchu slova Písma: „Bůh není nespravedlivý, a proto nezapomene, jak jste se činem své lásky k němu přiznali, když jste sloužili a ještě sloužíte bratřím.“ (Žd 6,10)
