Sedm týdnů pro vodu, druhý týden: „Vodní spravedlnost ve vztahu ke genderové spravedlnosti“
Druhé zamyšlení od Ekumenické vodní sítě SRC napsala Nicole Ashwoodová (Nicqi). V následující reflexi, která byla napsána někdy okolo Mezinárodního dne žen, se autorka zamýšlí nad tím, jak byly ženy v příběhu Exodu připraveny o vodu a jak Mojžíš vystoupil na jejich obranu a poskytl jim i jejich stádům vodu. Poté zdůraznila, jak si vedou rozvinuté evropské země včetně Švýcarska v přístupu k čisté vodě a jak to ovlivňuje zdraví, pohodu a důstojnost lidí, zvláště žen, všude na světě.
Ekumenická vodní síť
Text: Exodus 2: 16-17
Midjánský kněz měl sedm dcer. Ty přišly, vážily vodu a plnily žlaby, aby napojily stádo svého otce.
Tu přišli pastýři a odháněli je. Ale Mojžíš vstal, ochránil je a napojil jejich stádo.
Zamyšlení
Fontána Jet D’eau vystřeluje do výšky 140 metrů k ženevskému nebi 500 litrů vody za sekundu průměrnou rychlostí 200 km/hod a může tak být považována za jeden z divů Ženevy. Fontána je symbolem nikoli pouze síly, ctižádosti a elánu Ženevanů a Švýcarů vůbec, ale zdůrazňuje také hojnost švýcarských zdrojů vody. Při krátké procházce po téměř každé městské části nebo čtvrti v Ženevě narazíte na menší fontány s nápisy „pitná voda“ nebo „voda není pitná“, které jsou pozůstatky z dob, kdy vnitřní vodovod nebyl snadno dostupný pro všechny.
Jestliže je voda ve Švýcarsku lehce dostupná a je zdarma, můžeme si snadno představovat, že všichni naši sousedé jsou jí obdařeni stejně. Přesto se nejméně 30 procent Evropanů každoročně potýká s problémy v přístupu k čisté pitné vodě a očekává se, že se to v následujících letech bude zhoršovat (EEA 2021). Ještě těžší je přijmout, že tak nedávno (v r. 2017) byly v Bosně a Hercegovině komunity s omezeným přístupem k pravidelnému zásobování pitnou vodou. Studny a prameny, z kterých se voda čerpala, v létě často vysychaly. To nejenže zhoršovalo problém, ale také to znamenalo, že ženy a dívky - donášející vodu - musely chodit do stále vzdálenějších míst, aby tuto nejcennější komoditu získaly.
Nošení vody nebylo bez problémů. Jitrovy dcery, které takto zajišťovaly chod rodu, byly ohroženy pastýři, kteří zneužívali jejich zranitelnosti.
To zůstává problémem i dnes, kdy zprávy UNESCO uvádějí dlouhodobé následky, jako jsou „ ...nemoci, kterým lze předcházet, stres, traumata pohybového aparátu, sexuální útoky a ztráta času.“
Mojžíšova pomoc výrazně omezila čas potřebný k donášení vody, o tolik, že se k tomu Jitro vyjádřil. Mojžíšova reakce je chvályhodná, ale mohla být zbytečná, kdyby byly kulturní normy jiné. Pak by mohl Jitro najmout osoby, které by zajistily bezpečí jeho dcer nebo zadat tento úkol mužům. Učinit ženy odpovědnými za přinášení vody pro přežití své komunity je nespravedlnost – i v dnešní době; zvláště, když je to vystavuje riziku; a je potřeba s tím okamžitě přestat.
Švýcarsko je jednou ze zemí, která podpořila zajištění vodovodu a pitné vody v Bosně a Hercegovině. V tomto smyslu sehrálo roli Mojžíše, který zajistil potřebu vody svých sousedů. Je načase zajistit bezpečnou vodu pro všechny a změnit normy, které se týkají nošení vody v některých oblastech. Na to se zaměřila kampaň Evropské občanské iniciativy (ECI), kterou podpořila Ekumenická vodní síť SRC. Přestože je dnes po celé Evropě k dispozici vodovod, bezpečná pitná voda zůstává pro mnoho lidí problémem; a celosvětově zůstává klíčovým problémem. Protože směřujeme k uznání rovnosti žen ve všech oblastech, ať je naše práce a svědectví příspěvkem k letošnímu Mezinárodnímu dni žen.
Bezpečná voda není jen udržitelným cílem – musí být lidským právem pro VŠECHNY.
Zdroj: www.oikoumene.org
Přeložila: Kateřina Vítková
