Zatímco Nelson Mandela, „milovaný Madiba“ byl otcem jihoafrické demokracie, arcibiskup Desmond Tutu byl „duchovním otcem“ „našeho nového národa“, řekl jihoafrický prezident v hlavní oslavné řeči na státním pohřbu laureáta Nobelovy ceny.

Prezident Cyril Ramaphosa byl během konečné bitvy proti apartheidu v Jihoafrické republice v 80. letech uvnitř země, kde Tutu vyvolal hněv tehdejší vlády a promluvil v katedrále sv. Jiří v Kapském Městě, kde byla 1. ledna sloužena anglikánská zádušní mše.

Tutu zemřel 26. prosince 2021 ve věku 90 let. V prezidentově oslavné řeči byl zmíněn i jeho smích a humor, kterým čelil nepřízni osudu a nesnázím.  Pohřbu se zúčastnila také vdova Leah Tutu, jeho děti a vnuci. Malá bohoslužba proběhla v katedrále, kde se Tutu a další v minulosti utkali s policií apartheidu. Byla vedena ve třech hlavních jazycích, kterými se mluví v Kapském Městě jazykem Xhosa, anglicky a afrikánsky.

Desmond Mpilo Tutu (7. října 1931 – 26. prosince 2021) byl jihoafrický anglikánský arcibiskup, teolog a bojovník proti apartheidu a za lidská práva. V r. 1984 se stal druhým Jihoafričanem, který obdržel Nobelovu cenu míru. V letech 1985–1986 byl biskupem v Johannesburgu a poté v letech 1986–1996 arcibiskupem v Kapském Městě. V listopadu 2008 zahájil celosvětovou kampaň proti lovu velryb, kterou podporuje Mezinárodní fond na ochranu zvířat (IFAW) nebo např. herec Pierce Brosnan a jejímž cílem je úplný zákaz lovu velryb.

Arcibiskup Thabo Makgoba, jeden z lidí jdoucích ve šlépějích Desmonda Tutu jako arcibiskup v Kapském Městě a metropolita Anglikánské církve v Jihoafrické republice oznámil, že zemřel „the Arch“, jak byl láskyplně nazýván – 26. prosince, který je v Jihoafrické republice příhodně oslavován jako „Den Dobré vůle.“

Vatikánské představitelky hodnotí jeho šance

Skupina žen zastávajících vysoké pozice v církvi se zasazovala o větší podporu teoložek, odbornic na kanonické právo a dalších vedoucích představitelek církve.

Vatikán – ženy, které dosáhly vedoucích pozic v katolické církvi se setkaly ve čtvrtek 16. prosince 2021 při panelové diskusi o ambiciózním plánu papeže Františka reformovat mocenské struktury církve, kde vznesly otázky ordinace žen, role biskupů a potřebě žen – teoložek.

V říjnu papež František zahájil celocírkevní konzultační proces nazvaný „Za církev synodální – společenství, spoluúčast a poslání“, obecně známý jako Synoda o synodalitě. Do Tříletého procesu, který bude zakončen vrcholným setkáním biskupů ve Vatikánu v r. 2023, by se měly zapojit všechny úrovně katolické církve od farností po biskupské konference.

Drahé sestry a bratři,

Znáte přece štědrost našeho Pána Ježíše Krista: byl bohatý, ale pro vás se stal chudým, abyste vy jeho chudobou zbohatli.“ – 2. Kor. 8:9

Vánoční příběh fascinuje, upoutává, vyzývá. Je to fascinující příběh, kromě jiného také proto, že odhalení toho, co Bůh milostivě učinil v Kristu pro obnovu veškerého stvoření k nám přichází skrze vyprávění, v kterém hlavní postavy nejsou bohatí, žijící v palácích, ale prostí lidé, kteří žijí na okraji společnosti.

Zamysleme se nad vánočními příběhy z evangelií Matouše a Lukáše. Co nám přichází na mysl? Skromná dvojice, která čelí obtížím; zranitelné dítě ohrožené krutostí krále; těhotná žena, která nenalezla vhodné ubytování, kde by mohla porodit; prostí pastýři, kteří obdrželi dobrou zprávu od zástupu andělů; mladá rodina přinucená k emigraci.

Ti všichni jsou na okraji dějin. Všichni jsou nositeli Božího zaslíbení o konečném cíli dějin.

To, co Marie oslavovala v duchu starozákonních proroků, když zpívala, že její spasitel „svrhl mocné z trůnu a ponížené povýšil,“ apoštol Pavel zformuloval v termínech sebe odevzdání Syna Božího, který se stal chudým „pro nás a pro naši spásu“, jak je později vyjádřeno slovy Nicejského kréda.

Vánoční příběh a jeho fascinující paradox nás zve k rozjímání o křesťanském životě v dnešním světě. Když kázal v Konstantinopoli na druhý list Korintským, hovořil sv. Jan Zlatoústý o dvou oltářích v životě křesťana, které jsou od sebe navzájem neoddělitelné: oltář sv. společenství a oltář soucitu. Nemůžeme přijímat nebeský chléb, aniž bychom se zapojili do aktivní solidarity, do „liturgie po liturgii“, s těmi, kteří nemohou přijímat pozemský chléb.

Naše doba je obdobím, kdy pandemie umocňuje rizika pandemické nouze, systémové nerovnosti mezi bohatými a chudými a široce rozšířené genderově podmíněné násilí.

Když se připravujeme, abychom přivítali Toho, který projevil jako Bůh vdovy, cizince a sirotka, ať se naše mysl nepřizpůsobuje duchu nenasytnosti naší doby. Litujme svých hříchů a obraťme se k novému způsobu života, který vyjadřuje naši péči o budoucí generace. Nechme Kristovu lásku pohnout světem směrem ke smíření a jednotě.

Nechť jsou Vaše vánoce požehnané a jejich poselství radosti a naděje naplní Vaše životy. Kristus se narodil, oslavujme ho!

Rev. Prof. Dr. Ioan Sauca
Úřadující generální tajemník
Světová rada církví

Zdroj: https://www.oikoumene.org/resources/christmas-2021