Každý první březnový pátek si ženy z celého světa připomínají Světový den modliteb. Letos tento den připadl na 5. 3. a jeho připomínka proběhla na dálku. SDM je nejstarší ženské ekumenické hnutí na světě, které funguje již 150 let. Jeho mottem je „informovat se, modlit se a pomáhat“. Český výbor SDM doporučuje společné setkání letos odložit na květen i na později.
O Světovém dni modliteb máme možnost připojit se k lidem ve více než 170 zemích světa, kteří Světový den modliteb prožívají a slaví.
Letos se SDM chopily ženy z melanéského ostrovního státu Vanuatu, který má ve státním znaku heslo „v Bohu jsme povstali“.
Pro letošní program zvolily text ze 7. kapitoly Matoušova evangelia, verše 24 až 27 o dvou stavitelích z nichž jeden stavěl svůj dům na skále a druhý na písku.
„A tak každý, kdo slyší má slova a plní je bude podoben rozvážnému muži, který postavil svůj dům na skále. Tu spadl příval, přihnaly se vody, zvedla se vichřice a vrhly se na ten dům; ale nepadl, neboť měl základy na skále. Ale každý, kdo slyší má slova a neplní je, bude podoben muži bláznivému, který postavil svůj dům na písku. A spadl příval, přihnaly se vody, zvedla se vichřice, a obořily se na ten dům; a padl a jeho pád byl veliký.“
Ženy z Vanuatu upozorňují na důležité pojmy pro následující rozhovory. Slyšet a konat. To jsou dvě klíčová slova textu. Tam, kde slyšíme Boží slovo a poté jednáme, stává se boží království skutečností. V takovém případě máme pevný základ, jako moudrý muž v biblickém textu.
Informace o zemi
Vanuatu (Nové Hebridy, jak bylo souostroví nazýváno v koloniální době) je zeměpisně oblast tropické Melanésie. Má přes 80 ostrovů, z nichž pouze 65 je obydleno a pouze 14 ostrovů má rozlohu větší než 100 km2. Jejich polohu vymezíme mezi severně ležícími Šalamounovými ostrovy, Novou Kaledonií na jihu, Fiji na východě a Korálovým mořem na západě. Ostrovy jsou vulkanického původu a jsou náchylné k přírodním pohromám včetně zemětřesení, cyklonů a vulkanických erupcí.
Hlavní město Port Vila, leží na jižním centrálním ostrově Efate.
Souostroví Vanuatu se nachází v pásmu vlhkého rovníkového klimatu, s prům. Teplotou 22-27° C. Každým rokem se oblastí prožene v průměru 8 – 10 cyklonů. Jeden z nejhorších cyklonů PAM udeřil v r. 2015. Kolem 75 tisíc lidí přišlo o přístřeší a 96% úrody bylo zničeno.
Na ostrovech jsou černé a bílé písečné břehy a překrásné korálové útesy. V pobřežních vodách žije bohatá fauna – mimořádná pestrost barevných ryb a mnoho dalších mořských živočichů. Na severních ostrovech převládají tropické lesy se stromovými kapradinami, santalovými stromy a týky, najdeme zde i překrásné vodopády. Na jižních ostrovech převládají savany a suché lesy se vzácnými stromy kauri a také kokosové palmy. Z živočichů je nejpočetnější druhově bohaté pestré ptactvo (asi 50 druhů), plazi (gekoni), želvy, netopýři, poletuchy a pouze drobní savci.
Většina obyvatel jsou Melanésané s menšinou Polynésanů na okolních ostrovech. Většina lidí žije ve venkovských sídlech, hlavní město Port Vila má 45 tis. obyvatel.
Obyvatelstvo Vanuatu mluví 113 jazyky a nesčetnými dialekty, mezi nimiž jsou ostré linie. Je to dáno izolovaností života na ostrovech. Běžně se používá jazyk BIS-LAMA, který se vyvinul z lámané angličtiny, francouzštiny a tradičních jazyků. Za oficiální vyučovací jazyky byly přijaty během koloniální historie angličtina a francouzština. V zemi je asi 22% lidí negramotných.
Historie
Souostroví objevil r. 1606 španělský badatel Pedro de Quiros (severní ostrov Santo). V r. 1774 připlul na ostrovy kapitán James Cook a pojmenoval je Nové Hebridy, protože mu připomínaly jeho domovinu Hebridy u Skotska. V r. 1906 vzniklo na ostrovech Nové Hebridy Condominium, které mělo společný soudní dvůr, ale Britové a Francouzi řídili odděleně administrativu, zdravotní a školský systém a policejní moc. Život pod dvěma koloniálními mocnostmi byl složitý. Francouzi chtěli obsadit a panovat, zatímco Britové chtěli připravit národy, aby si vládly samy. Konflikt kulminoval v r. 1970, kdy hlavní strany nakloněné k nezávislosti byly podporovány Brity. R. 1979 se zformovala vláda národní jednoty a v r. 1980 byla deklarována nezávislost a ustavena parlamentní demokracie. Země byla přejmenována na Vanuatu, což znamená „země povstala“ a bylo přijato motto „v Bohu jsme povstali“.
Náboženství
Původně měli lidé Vanuatu svůj vlastní způsob uctívání a každý ostrov uznával vlastní místo odpočinku mrtvých, spojené se svými předky a ostatními duchy.
Lidé Vanuatu neuctívali zvířata ani rostliny, ale věřili, že někde v nebi je stvořitel, jemuž nabízeli oběti, aby mohli existovat. Komunity uznávaly tzv. „taboo places“ – vrcholky hor, pobřežní útesy nebo skalnaté útvary, kterým se lidé vyhýbají a zacházejí s nimi s respektem.
V 19. století přijížděli na ostrovy současně misionáři, badatelé a obchodníci s lidmi. Katolická církev přišla na jih, presbyteriáni na ostrov Efate, anglikáni na sever a Adventisté sedmého dne na ostrov Malakula.
Presbyteriáni (dnes největší denominace), založili první kostel v r. 1852. Dnes zahrnuje křesťanství přibližně 83% celkové populace, 17% tvoří ostatní náboženské skupiny, zvykové víry a kulty. Církevní bohoslužby na Vanuatu jsou obohaceny tradicemi, kulty a náboženskými praktikami lidí Vanuatu. Křesťanství se postavilo proti praktikám kanibalismu a místní náboženství bylo považováno za čarodějnictví. Změnil se také decentralizovaný systém života ve vesnicích.
Ekonomika
Ekonomika země je založena na zemědělství a pastvě skotu. Živobytí lidí zde bylo vždy závislé na úrodě půdy a bohatství moře, tradiční obživou je zahradnictví, lov a rybolov. Pěstují se YAM (léčivá rostlina), TARO (kořenové hlízy), KUMARA („světlé brambory“), maniok, chlebovník, banány, ořechy, citrusy, vanilka, cukrová třtina, kukuřice a zelenina. Kokosové palmy jsou pokládané za stromy života, využívají se všechny jejich části (kokosové mléko, olej, kopra). Dnes je ekonomický růst Vanuatu založen na turismu (40% HDP), který zaměstnává třetinu obyvatel. Největší obchodní partneři jsou Austrálie, Nový Zéland a Japonsko.
Systém sociálních jistot
Tradiční rodina na Vanuatu je založena na systému sociálních jistot, kde je místo pro každého a kde není chudoba, pokud lidé pracují na své vlastní půdě, pěstují vlastní potraviny a vyrábějí své vlastní produkty pro obchod nebo potřebu domácnosti. Současný měnový systém však tradiční zajištění živobytí nabourává, rostou sociální rozdíly. Lidé z ostrovů zaplavují města, doufají, že tam najdou zaměstnání. Pro venkovany s malou kvalifikací jsou však některá zaměstnání nedostupná a tak se dostávají do neřešitelných situací chudoby.
Kultura
Lidé Vanuatu milují hudbu a tanec. Používají se tradiční hudební nástroje jako bambusové bubny s tyčinkami, vyřezávané gongy, flétny, řehtačky. Ty tvoří rytmický zvuk spolu s hlasy, tleskajícíma rukama a dupajícíma nohama.
Existuje zde také tradiční „vodní hudba z Vanuatu“, pleskání do vody různě prohnutou dlaní v rytmu zpívané písně.
Na plážích je nepřeberné množství písku, což vedlo obyvatele k tomu, že začali na pískových plochách vytvářet umělecké malby. Tomuto umění se říká sand drawing. Jsou to zvláštní ornamenty na bázi labyrintu, ale lidé se malbami na písku vyjadřují i tehdy, když chtějí něco vysvětlit nebo zdůraznit. V r. 2003 bylo toto umění Unescem přiřazeno ke světovému dědictví.
Vzdělávání
Příchod misionářů a Condominium změnily vzdělávací systém a život lidí. Vytvořil se dvojí školský systém – anglický a francouzský. První 3 roky se děti ve městech učí jazyk BIS-LAMA, zatímco na venkově je výuka v místním jazyku. Primární vzdělávání není povinné. Zákon ukládá snadný přístup, kvalitu a řízení. Vláda poskytuje školám subvence na vyučovací poplatky pro prvních 6 let. Mnoho dětí na venkově má školu ve velké vzdálenosti a některé jsou od velmi útlého věku na internátních školách. Střední vzdělání je dostupné pro majetnější, většina rodin si může dovolit vzdělávat jen své prvorozené dítě. Přednost mají chlapci.
Ženy
V posledních 20 letech se pro ženy na Vanuatu mnohé změnilo. Od nezávislosti v r. 1980 bylo zvoleno do parlamentu 5 žen, na pozicích vládní exekutivy pracuje 3% žen. V privátním i státním sektoru zaujímají 40% pracovní síly, z rozhodovacích záležitostí však bývají vyloučeny. Příležitosti pro uplatnění jsou limitovány, protože ženy mají nedostatečný přístup ke kapitálu, finančním službám a trhu.
Vážným problémem žen a dívek je genderová situace založená na násilí. Přibližně 60% žen Vanuatu zažije příklady nějaké formy fyzického nebo sexuálního násilí. Právní rámec ochrany proti těmto jevům je v zemi ustanoven, v ústavě jsou ustanovení pro genderovou rovnoprávnost, ale politicky není žádoucí je realizovat.
Světový den modliteb
Bohoslužby k SDM přinesly na Vanuatu po r. 1980 kanadské misionářky. Později se připojily ženy různých církví napříč ostrovy a po r. 2000 výbor pracuje ekumenicky. V r. 2011 se pořádal Workshop k utužení kontaktů mezi tradičními i nově příchozími křesťanskými skupinami. Od r. 2018 působí pracovní skupina k přípravě programu SDM 2021.
Sbírka 2021
Český výbor SDM chce letošní sbírku vzhledem ke koronavirové situaci věnovat ženám samoživitelkám z České republiky. V současné době oslovuje organizace, které jsou důvěryhodné a s ženami – samoživitelkami pracují.
Sbírku zašlete na účet SDM č. 277659668/0300 buď přiloženou složenkou nebo elektronicky. Nezapomeňte na variabilní symbol.
Společná celorepubliková sbírka má vyjádřit poslání SDM: poznávat – modlit se – konat. Vás pak prosíme, abyste sbírku netříštili a nedávali ji na jiné charitativní účely.
Co je třeba udělat po konání modlitebního shromáždění:
Do 14 dnů odeslat sbírku s přiloženou složenkou a hlášením o konání shromáždění na adresu předsedkyně SDM. Přiložte, prosím, 1 nebo 2 fotografie ze shromáždění nebo přípravy. Dbejte také na to, aby z fotografií bylo patrno, že se jedná o shromáždění SDM (vedle účastníků i znak SDM, mapa země liturgie…).
Shromáždění konejte pokud možno ekumenicky. Pozvěte i další církve ze svého okolí, i když v minulosti na pozvání nereagovaly. Plakátky vyvěste včas na vhodná místa. Máte-li možnost oznámit shromáždění v místních novinách či rozhlase nebo v regionální televizi, využijte toho. Pozvěte místní duchovní k účasti na modlitebním shromáždění a požádejte je o včasné oznámení v jejich sborech a farnostech.
Pozor!!: Pokud se shromáždění nemohlo konat přesně v pátek 5. března, zvolte jiný termín, ale nevynechávejte příležitost toto ekumenické shromáždění konat.
Přejeme Boží požehnání a radostné společenství víry.
Sestry z Českého výboru SDM
Recepty z Vanuatu:
Národní jídlo, kuřecí Lap Lap (pro 4 osoby)
4 kusy kuřecích prsíček
Marináda: sůl a pepř, šťáva z 1 citronu,1 lžíce oleje,1 čajová lžička kurkumy, 2 čajové lžičky karí a mleté chilli (podle chuti).
Marinovat alespoň 1 hodinu. Maso opéci na oleji, z každé strany 5 minut.
Podáváme s rýží, kterou dusíme s cibulkou a po chvíli přidáme trochu špenátu, který necháme rozvařit. Přilijeme trochu kuřecího vývaru, plechovku kokosového mléka a kousky rajčat. Povaříme ještě asi 15 minut, pak vložíme maso a vaříme ještě 10 minut. Hotové jídlo přelijeme kokosovou omáčkou (doba přípravy cca 15 minut). Na ni potřebujeme bešamel ze 2 lžic kokosového mléka a 2 lžic mouky. Nežli ho připravíme, opečeme na 1 čajové lžičce kokosového oleje 5 pokrájených stroužků česneku, trochu chilli a 1 čajovou lžičku posekaného zázvoru do této směsi vlijeme kokosové mléko s moukou. Za stálého míchání povaříme.
Kokosová buchta z Vanuatu
225 g hladké mouky
2 lžičky prášku do pečiva
75 g tuku
75 g cukru
50 g strouhaného kokosu
1 vajíčko
4 lžíce mléka
Trochu mouky necháme stranou a smícháme s práškem do pečiva. Mouku a tuk rozdrobíme, přidáme cukr a kokos. Rozšleháme vajíčko s mlékem a přidáme do suché směsi. Mícháme, až je těsto vláčné. Nakonec přisypeme mouku s práškem do pečiva. Těsto nalijeme do vymazaného a vysypaného pekáče a pečeme při 170-180°C v předehřáté troubě do růžova.
