Řeka Rewa je nejdelší a nejširší řekou na ostrově Viti Levu na Fidži, pramenící na Tomavini, nejvyšším vrcholu země a má nesmírnou důležitost pro místní domorodou kulturu, vysvětluje Rev. James Bhagwan. Jako generální tajemník Pacifické konference církví, nabízí Bhagwan úvodní slova a modlitby na webináři Světové rady církví nazvaném „Potrava z oceánů, řek a jezer“, který se konal 28. ledna 2022 s účastníky ze všech koutů planety Země.
Je propojená jak s deltou řeky, tak i s oceánem, který spojuje naše ostrovy nejen s ohromným modrým Tichomořským kontinentem rozlehlých oceánských států, ale také s mořem a tím s Vámi všemi,“ vysvětlil Bhagwan.
Organizace spojených národů (OSN) vyhlásila rok 2022 Mezinárodním rokem řemeslného rybolovu a akvakultury.
Vodní ( akvatické ) potraviny
Modré nebo akvatické potraviny, termín užívaný pro ryby, mořské plody, měkkýše a korýše, vodní rostliny a řasy získávané a pěstované ve sladkovodních i mořských ekosystémech, hrají klíčovou roli jako potrava i pro blahobyt a živobytí 3 miliard lidí na celém světě.
„Naše vodní systémy nejsou jen potravní systémy, ale systémy života, které vytvářejí živiny přenášející kyslík. Jsou odolné i křehké zároveň,“ řekl Bhagwan.
Řekl, že v rámci narativu modré ekonomiky, jsou řeky, jezera a především oceány vnímány jako finální, ale i rozhodující hranice těžebního využití.
„A mnohé z naší domorodé kultury, spirituality a identity plyne s našimi oceánskými proudy, s našimi řekami, které propojují naše vztahy a regulují samotnou existenci prostřednictvím dlouhodobého zdraví oceánů,“ řekl Bhagwan.
„Modlíme se ve jménu Ježíše Krista, který učil na březích Galilejského jezera, kdo pracoval na rozbouřeném moři, kdo nás dnes jako Vzkříšený vyzývá, abychom ukázali svou víru, odvahu a činy.“
Dinesh Suna, koordinátor Ekumenické vodní sítě SRC, uvedl webinář slovy: víme, že voda je životně důležitá a upozornil na to, že okolo 70% vody se využívá v zemědělství a při produkci potravin.
Prof. Dr. Mathew Koshy Punnackadu, odborník na životní prostředí, spisovatel, aktivista a vedoucí představitel Církve Jižní Indie, hovořil o znečištění řek. Jeho skupina zjistila, že kdekoli je na březích řek průmysl, tam je i znečištění, což je obzvlášť nebezpečné. Mimo jiné řekl: “V roce 1989 jsem měl příležitost navštívit Japonsko, kde jsem viděl oběti nemoci Minamata v důsledku organického znečištění.”
Kořeny a listy
“Kořeny a listy se využívají v rukodělné výrobě.”
Christiana Louwa z Fóra Elmolo v Keni zastupovala Světové fórum rybářských národů.
Hovořila o výzvách pro rybářský lid v oblasti severovýchodní Keni a o tom, jak je jejich překonání důležité pro zajištění udržitelné budoucnosti.
V Elmolu, říká, se vše vyvíjí okolo jezera, “naše kultura, naše spiritualita, celý náš život, vše se dotýká jezera a vody. Proto nám naši předkové předali určitou moudrost.
“A já budu citovat jednu z těchto moudrostí - 'Poslyš, mé dítě, prosím, pošli své dítě, aby se staralo o jezero a vodu, a ono se postará o tebe. Což znamená naše rodina, naše komunita.”
“Pokud zničíme jezero a ekosystém, ten pak zničí nás,” řekla Louwa.
Soléne Jetzerová, vědkyně zabývající se spotřebou z Výzkumného centra Institutu Paula Bocuseho v Lyonu hovořila o tom, jak mohou v budoucnosti mikrořasy samy o sobě představovat potenciálně důležitý zdroj potravy.
“Možná jste na řasy ve své stravě narazili, což bude asi záležet na tom, odkud pocházíte,” řekla, s tím, že konzumace řas se datuje tisíce let zpátky.
“Podle archeologických údajů z Japonska mohla spotřeba řas dosahovat až 10 gramů denně.”
Superpotraviny
Jetzerová řekla, že řasy můžeme najít v sushi nebo také jako superpotravinu nebo zelený prášek v supermarketech.
“Nebo je dnes můžete najít také jako ingredienci v těstovinách nebo se používají jako různé oleje a v současné době se také stále častěji používají k výrobě rostlinných alternativ k masným nebo rybím výrobkům," řekla.
Fórum zvýšilo povědomí o zásadní roli vodních ploch jako zdroje potravy pro lidstvo.
Rev. Dr. Upolu Luma Vaai, ředitel Pacific Theological College, přednesl biblické úvahy týkající se stvoření.
Moderátory byli Katlego Mohuba z Jihoafrické republiky a Tsiry Nantenaina z Madagaskaru.
Zdroj: www.oikoumene.org Článek byl zkrácen.