Tento manifest je výstupem ze symposia „Komunikace pro sociální spravedlnost v digitální době“, které se konalo 13. až 15. září 2021. Symposium se zabývalo výzvami digitální komunikace z hlediska sociální spravedlnosti a identifikovalo příležitosti pro koordinované a a společné akce mezi náboženskými, občanskými, akademickými, mediálními a technologickými organizacemi.
Symposium uspořádala Světová rada církví (SRC) a Světová asociace pro křesťanskou komunikaci. Spoluorganizátory byly Brot für die Welt (Chléb pro svět), Evangelická církev v Německu (EKD), Evangelická misie ve světě (EMW), Asociace evangelických církví a misií v Německu a Světová studentská křesťanská federace.
Akce propojila výzkum, zkušenosti z různých regionů a marginalizovaných komunit, vstupy odborníků o ekonomických a politických trendech a etické a teologické úvahy jako příspěvek k 11. valnému shromáždění SRC v září 2022.
Komunikace pro sociální spravedlnost v digitální době
Manifest
Náš globální kontext
Digitální technologie proměňují náš svět a rozmanité prostory ve kterých žijeme a pohybujeme se.
Tyto technologie nám nabízejí nové způsoby, jak komunikovat, získávat informace a orientovat ve světě, jak prosazovat svou lidskou důstojnost a práva a jak dosáhnout toho, aby byly naše hlasy vyslyšeny.
Vytvářejí pro nás nové způsoby vzájemné interakce za hranicemi času a prostoru.
Mohou být mocnými nástroji pro život ve vztahu s druhými, pro inkluzi, vzdělávání, setkávání, představivost, tvořivost a porozumění.
Digitální technologie však přinášejí jak příležitosti, tak výzvy.
Protože digitální technologie poskytují obojí – příležitosti i výzvy.
Digitální platformy jsou také využívány k úmyslnému šíření dezinformací a nenávisti a k podkopávání lidské důstojnosti a práv.
Politicky motivované digitální kampaně „fake news“ podrývají demokratické procesy a odpovědnou žurnalistiku.
Přestože se zdá, že digitální technologie poskytují neomezené možnosti svobody projevu, rostoucí monopoly digitálních technologií ohrožují rozmanitost hlasů a perspektiv.
Komunikaci stále více zprostředkovávají proprietární platformy, které slibují sen o demokratizovaném zplnomocnění, ale zpeněžují data i čas v tzv. ekonomice pozornosti. Uživatelé se stali novým zbožím.
Soukromá data jsou stále více vyžadována, shromažďována a kontrolována malým počtem platforem, které zneužívají lidi za ekonomickým a politickým účelem.
Sledování, marginalizace a militarizace představují v digitálním prostoru závažné hrozby.
Algoritmy vyvinuté podle subjektivních kritérií odrážejí přetrvávající dopady kolonizace, rasismu a systémové nerovnováhy moci a prohlubují stávající nerovnosti a diskriminaci.
Pandemie COVID-19 také posiluje nerovnosti – ti, kteří jsou digitálně vyloučeni, jsou v důsledku přechodu na online vzdělávání a ekonomiku stále více marginalizováni. Zvyšují se obavy o kybernetickou bezpečnost, a to zejména ve zdravotnictví.
Teologické perspektivy
Tato proměna společnosti vyvolává hluboké otázky, s kterými se ekumenické společenství potýká již mnoho desetiletí: moc, spravedlnost, rovnost, účast, podpora udržitelných společenství, způsob, jakým je nasloucháno hlasům z okraje společnosti, a také lidská důstojnost. (??)
Při hledání odpovědí na tyto otázky, které digitální transformace přináší, můžeme v mnoha náboženských tradicích nalézt nezměrnou hloubku vhledu do toho, co znamená být člověkem a žít spravedlivě v síti stvoření.
V teologické reflexi digitální spravedlnosti musí hrát ústřední roli dva neoddělitelně propojené aspekty: vztahovost a zranitelnost.
Křesťané věří, že stvoření k božímu obrazu poskytuje každé ženě, muži a dítěti přirozenou důstojnost (Gen 1:27). Lidé jsou stvořeni ke vztahům a se schopností spolupráce a komunikace. Jsme povoláni k tomu, abychom převzali odpovědnost a pečovali o Boží stvoření.
V Ježíši Kristu se Bůh stal zranitelným a sdílel lidský život. Stvoření a lidské bytosti proto zůstávají v centru našich úvah a našich obav. Tato sdílená zranitelnost nás motivuje k tomu, abychom chránili práva jednotlivce i společenství a využívali digitální technologie pro blaho lidských bytostí. Biblické upřednostnění chudých a zranitelných obrací naši pozornost k informační chudobě a digitální propasti v globální podobě digitalizace (Mt 5).
Jsme povoláni k cestě spravedlnosti a míru a k zajištění celistvosti stvoření.
Jsme povoláni k tomu, abychom se podíleli na Božím poslání zajistit, aby všichni měli život a měli jej v hojnosti, a to i v digitální oblasti (Jan 10:10).
V roce 2022 se shromáždí ekumenické společenství v německém Karlsruhe na 11. valném shromáždění Světové rady církví ve světě poznamenaném mnoha druhy nespravedlnosti a bolestí mnoha svých obyvatel, tvorů, a dokonce i samotné Země.
Je to však také svět, který je svědkem hnutí za změnu, spravedlnost a naději.
Témata a výzvy
Digitalizace v mnohých svých formách vyvolává nové otázky ohledně lidské identity a svobody. V sázce je nejen sociální soudržnost, ale i samotná lidská důstojnost.
Digitalizace rovněž vznáší otázky ekologické spravedlnosti, včetně využívání zdrojů a plánovaného zastarávání digitálních technologií.
Političtí, kulturní i občanští aktéři, akademický sektor a společenství věřících – ti všichni se snaží účinně reagovat.
Abychom na výzvy a příležitosti digitální doby mohli reagovat, potřebujeme inkluzivní a holistický participativní přístup, který bude jak mezinárodní, tak i mezigenerační, a bude vycházet z posvátné hodnoty sociální spravedlnosti.
To nás vybízí k otázce: Jak si představit a jak pracovat pro komunikační a informační ekosystém založený na principech sociální spravedlnosti, jako je inkluzivní participace, svoboda, rovnost, udržitelný život a solidarita, který:
- umožňuje každému plně uplatňovat svá lidská práva, občanská práva a povinnosti;
- posiluje pocit sounáležitosti a kolektivní účasti;
- podporuje spojenectví a koalice, které budují vzájemnou odpovědnost a důvěru;
- usiluje o začlenění a prosazení chybějících, ignorovaných, umlčovaných a marginalizovaných hlasů v digitální sféře
- potírá explicitní i implicitní předsudky, rasismus, genderovou diskriminaci a extrémismus v digitálních technologiích;
- vyjadřuje solidaritu s komunitami, kterým slouží, a neorientuje se na moc a zisk;
- podporuje platformy, které posilují komunitu, soudržnost, spolupráci a budování vztahů pro blaho lidí a planety
- podporuje platformy, které jsou transparentní a otevřeně pojmenovávají hodnoty, které jsou jejich hnací silou
- využívá technologie s otevřeným zdrojovým kódem v digitální ekonomice a sdílí znalosti a data jako otevřené znalosti.
Identifikovali jsme následující konkrétní problémy:
Digitální propasti: Čelíme různým digitálním propastem: ekonomickým, geografickým, rasovým, vzdělanostním, třídním, genderovým, věkovým, kulturním, technologickým a globálním. Jsou zde propasti vyvolané digitálně.
Tyto digitální propasti poukazují jak na složitost sociální spravedlnosti v digitálním věku, tak na potřebu mezioborové reflexe. Digitální spravedlnost vyžaduje genderovou, klimatickou, ekonomickou i rasovou spravedlnost zároveň – a ještě mnohem více.
Dostupnost: Za hlavní problém je často považován samotný přístup k digitálnímu prostoru, přičemž se zdůrazňuje rozdíl mezi ekonomikami s nižšími, středními a vyššími příjmy, ale také rozdíly v rámci jednotlivých zemí. Smysluplná je taková dostupnost, která zahrnuje přístup k základní komunikační infrastruktuře, jako je stabilní elektrické a internetové připojení, technická zařízení, přístup k různým digitálním nástrojům, datům, programování a obsahu z místního kulturního kontextu, ale také právní rámce a ekonomické zdroje, které poskytnou přístup k nim a umožní do nich investovat.
Dostupnost ovlivňuje mocenské vztahy a rozdělení zdrojů, a proto je přístup k digitálním technologiím příčinou i důsledkem propastí.
Dostupnost je zásadním problémem v komunitě osob se zdravotním postižením. Digitalizace zlepšila jejich účast na ekonomických aktivitách, zábavě a sociální interakci. I zde je však dostupnost rozdělena podle hranic globálního bohatství.
Veřejný prostor: Je prostorem, kde dochází k interakci mezi státem a veřejností, kde mohou lidé, včetně médií vyjádřit své myšlenky a pocity a demokraticky se zapojovat. Digitalizace vytváří příležitost k rozšiřování tohoto prostoru, jenže omezení digitální svobody také může způsobit zmenšení tohoto prostoru.
Nerovnost: Kontrola, využívání a analýza dat shromážděných v důsledku digitalizace jsou ve velké míře v rukou pouhých několika korporací v určitých zeměpisných regionech. Do kontroly a manipulace s daty mohou být výrazně zapojeny i vlády.
Vzdělávání: Digitální vzdělávání, včetně zpochybňování a kritického zkoumání informací a zdrojů, je pro všechny lidi zcela zásadní. Přístup k tomuto vzdělání je často ostře rozdělen podle věku, akademického vzdělání, jazyka, pohlaví, zeměpisné polohy a genderových společenských rolí.
Genderová spravedlnost: Ženy mají z digitalizace prospěch v osobní, vzdělávací i ekonomické oblasti a aktivní účast v digitálním prostoru může přispět k plnohodnotnému zapojení ve všech oblastech života. Tento přístup však omezují všudypřítomné mocenské nerovnosti mezi pohlavími.
Rostoucí digitalizace vede také k většímu vystavení dívek a žen sexuálnímu obtěžování, sledování, trollingu a nenávistným příspěvkům, které mohou vést i k fyzickému násilí. Dopadem násilí vyjadřovaného online je umlčování žen a nucení, aby se z digitálního prostoru stáhly.
Soukromí a bezpečnost: Všeobecné problémy spojené s využíváním dat a ztrátou soukromí jsou umocněny svévolnou kontrolou ze strany vlády, vnitrostátními digitálními zákony a směrnicemi, které jsou vágní a plné mezer, výpadky internetu, které postihují disent, a neoprávněným sledováním ze strany státu.
Militarizace: Do digitálních technologií investuje armáda a tyto technologie jsou následně militarizovány, což zvyšuje riziko ve válečných situacích a konfliktech.
Zásady podpory komunikace pro sociální spravedlnost v digitálním věku
Bez ohledu na problematiku – násilí na ženách, zneužívání dětí, chudoby, řešení konfliktů, sebeurčení, rasismu, migrace, zaměstnaneckých práv, práv původních obyvatel, zdravotnictví, půdy či klimatu – bez efektivní komunikace lze udělat jen málo.
K tomu potřebujeme holistický, inkluzivní přístup k vytváření digitálních technologií, které život, důstojnost a spravedlnost podporují, nikoliv ohrožují.
Potřebujeme zásady, které lidem umožní zapojit se do transparentní, informované a demokratické debaty, v níž budou mít lidé neomezený přístup k informacím a znalostem nezbytným pro mírové soužití, posílení postavení, odpovědnou občanskou angažovanost a vzájemnou zodpovědnost.
Tyto zásady, které mají své kořeny v historii komunikačních práv, zajišťují svět, v němž:
- Každý má právo komunikovat, informovat a sdílet znalosti. To vyžaduje rovný přístup ke komunikačním infrastrukturám a právo na svobodu projevu.
- Každý má právo účastnit se informační a komunikační společnosti se zvláštním zřetelem na menšiny a zranitelné skupiny. To vyžaduje inkluzivní a participativní správu mediálních infrastruktur a digitálních platforem.
- Každý má právo na spravedlivé a nestranné poskytování veřejných informací. To vyžaduje etické normy, zodpovědnost a odškodnění za zkreslení informací.
- Každý má právo na důstojnost a respekt. To vyžaduje transparentnost a odpovědnost médií a digitálních platforem.
- Každý má právo na soukromí a kontrolu nad svými informacemi, včetně vymazání svých údajů, pokud se nepodílí na porušování lidských práv nebo trestné činnosti. To by mělo být neodmyslitelnou a nedílnou součástí digitální identity každého člověka a vyžaduje to právní rámce, které vyváží právo na soukromí a ochranu lidských práv.
- Každý má právo na svou vlastní kulturní a jazykovou identitu. To vyžaduje prostor pro jazykovou a kulturní rozmanitost a přístup k vlastnictví a kontrole médií.
- Každý má právo na komunikační dovednosti a mediální gramotnost. To vyžaduje školení odpovídající kulturním zvyklostem a budování dovedností v oblastech dialogu, konverzace, naslouchání, otevřenosti a kritického myšlení.
- Každý má přístup k udržitelným zdrojům energie pro svá digitální nebo elektronická média. To vyžaduje přístup k technologiím, jako je solární nebo větrná energie.
- Každý má právo na cenově dostupná zařízení nebo veřejný přístup k zařízením v bezpečných prostorech. To vyžaduje ekonomické zdroje, jakož i „právo na opravu“.
Transformační hnutí
K dosažení digitální spravedlnosti potřebujeme transformační hnutí jednotlivců, komunit, vzdělávacích institucí, mediálních agentur a občanské společnosti – včetně náboženských komunit. Potřebujeme vládní politiky a opatření, které jsou podložené informacemi a podporované občanskou společností, které budou založené na lidské důstojnosti, lidských právech a demokratických principech.
Základní práva se neprosadí sama od sebe ani prostřednictvím dobrovolných závazků korporací. K zaručení a ochraně občanských práv v digitálním věku a k tomu, aby byl digitální prostor využitelný pro společné dobro, je zapotřebí široké podpory a společného závazku občanské společnosti, včetně církví a náboženských společenství, politických subjektů, vědy a podniků.
Sešli jsme se na symposiu „Komunikace pro sociální spravedlnost v digitálním věku“, abychom se zabývali těmito tématy – abychom se zamysleli a sdíleli vize budoucnosti, ve které slouží technologie lidem, nikoliv vládám a korporacím.
- Zdůraznili jsme potřebu společných zásad inkluze, respektu a rovnosti.
- Poukázali jsme na zásadní význam komunikačních práv pro marginalizované národy a komunity po celém světě.
- Konstatovali jsme, že práva v digitálním prostoru musí být rozšířením lidských práv ve veřejném prostoru.
- Odmítli jsme zneužívání evangelia k jakémukoliv ospravedlňování násilí na internetu.
- Shodli jsme se na ústředním významu práv dětí a na tom, že mladí lidé mají jedinečné příležitosti k mezigeneračnímu vedení v naší digitální transformaci.
- Zdůraznili jsme, že shromažďovaná (neosobní) data by měla být k dispozici a sloužit všeobecnému blahu.
- Zdůraznili jsme potřebu zvýšené zodpovědnosti a transparentnosti korporací, které mají moc a schopnost ovlivňovat a utvářet veřejný a politický diskurz.
- Zdůraznili jsme nebezpečí darknetu užívaného k ilegálním a zhoubným aktivitám, jako je obchod s orgány, obchod s lidmi, sexuální vykořisťování, prodej zbraní a drog, a dokonce nábor do extrémistických organizací. Podporujeme zásahy, které pomáhají organizacím tyto aktivity vymýtit.
- Uznali jsme sílu digitálního prostoru jako nástroje pro utlačované komunity, aby se mohli hlásit ke své identitě a vyjadřovat se.
- Vyzvali jsme náboženské komunity, aby využily svůj potenciál a rozšířily spravedlivý přístup k digitálním technologiím pro ty, kteří jsou marginalizováni.
Abychom otevřeli příležitosti a dokázali se vypořádat s výzvami digitálních technologií, potřebujeme průběžně měnit svou představu o naší digitální veřejné sféře a klást důraz na demokracii, základní práva, vzájemnou odpovědnost a solidaritu.
Budeme spolupracovat se státními aktéry i aktéry občanské společnosti a náboženskými skupinami, abychom vytvořili prostory a kanály, které budou inkluzivní, interaktivní a participativní, budou podporovat digitální spravedlnost, rozšiřovat veřejný prostor a utvářet vize pro budoucnost.
Budeme podporovat teologickou a etickou kritiku, které provozují neregulované, komerčně řízené digitální prostory.
Vytvoříme občanský, vírou inspirovaný odpor proti silám, které ohrožují lidskou důstojnost a rozvoj v digitálním prostoru.
V pokračujícím procesu spolupráce se zavazujeme, že vypracujeme akční program pro vytvoření této nově pojaté reality v různých kontextech.
Budeme i nadále jednat společně,
ať se valí právo jako vody, spravedlnost jako proudící potok. (Amos 5:24)
21. září 2021
Zdroj: www.oikoumene.org/resources
