b_270_270_16777215_00_images_articles_meditace.jpg

Pobožnost Benjamina Simona s podtitulem Léčení světa, Zármutek beze strachu, Žalmy 42 a 43 je prvním z materiálů projektu nazvaného „Uzdravování světa: duchovní materiály pro současnost“ vydaných Světovou radou církví pro jednotlivce, skupiny a náboženské komunity, aby se, zatímco svět je sužován koronavirovou pandemií a jejími dalekosáhlými důsledky, mohli duchovně vyrovnat a naučili se žít s novou realitou.

 

Léčení světa
Zármutek beze strachu
Žalmy 42 a 43
Benjamin Simon

Žalmy nás zvou k hlubšímu setkávání s Bohem – a s našimi obavami.

Úvod

Pokud si v některých zemích zakoupíte počítač nebo jiné technické zařízení, dostanete spolu s ním záruční list. Současně tak máte s počítačem nebo telefonem přístup i k veškeré technické podpoře, kterou můžete potřebovat, a mnohem více. Cílem je, abyste si nemuseli dělat žádné starosti. Občas jdou tak daleko, že Vám v případě nutnosti nabídnou výměnu celého zařízení – skutečnou záruku za hodnotu.

V našich osobních životech je tomu ale jinak. Žádnou záruku, která by nás zbavila obav, k našim životům nedostáváme, přestože si dobré marketingové společnosti přejí, abychom si to mysleli. Život je křehký a zranitelný. Nelze ho rychle opravit ani přeinstalovat a nikdy ho nelze nahradit. Naopak, život je nenahraditelný a neopakovatelný. Je drahocenný. A proto se obáváme.

Po celém světě, na nejrozličnějších místech naší planety, čelíme všemožným hrozbám a útisku, jakož i pronásledování, rasismu a různým druhům strachu. A v těchto posledních týdnech a měsících nám pandemie COVID-19 přidala ke strachům, kterým již čelíme, ještě více nejistoty a vážných obav. Nejde o výzvu jednoduchou a kvůli zhoršující se tísni, kterou již vnímáme, čelí nyní celé lidstvo pandemii se zesíleným pocitem nejistoty – obzvláště ti, kteří vždy patřili k nejzranitelnějším.

Zejména tito nejzranitelnější nemohou jednoduše dodržet výzvu, aby „zůstali doma“, protože musejí denně vydělávat a nakupovat na trhu, aby nakrmili své děti. Nemají přepych lednice, kde by si mohli uskladnit potraviny na celý týden. Mnozí ani netuší, jak přežijí do příštího týdne, natož aby byli schopni zabezpečit svou finanční budoucnost.

Také okolo viru panuje mnoho nejistoty, někdy poháněné zavádějícími biblickými interpretacemi různých neinformovaných církevních představitelů nebo vládnoucích politiků, kteří neberou na vědomí nebezpečí a velmi skutečnou hrozbu, kterou virus představuje.

A tak se sám sebe táži: Jsou jediným východiskem z takové situace obavy? Je pád do hlubokého údolí plného zármutku tím jediným, co nám zbývá?

Biblický kontext

Bibli nejsou takovéto situace cizí: je plná příběhů lidí a jejich zármutků. Vypráví o lidech, kteří zažívají strádání. Od úsvitu věků se lidé a věřící potýkají s tímto Bohem, který nám nedal záruku bezstarostnosti, abychom si mohli užívat života nedotčeni. Místo toho čelíme výzvám, které v nás probouzejí rozrušení, strach a obavy, a nic bezstarostného na tom není.

V Matoušově evangeliu se dozvídáme pravý opak, když nás Ježíš učí: „Nedělejte si tedy starost o zítřek; zítřek bude mít své starosti. Každý den má dost vlastního trápení.“ (Mt 6:34) Jenže můžeme to udělat a naplnit tuto radu v čase této pandemie, v době tolika pochybností a nejistot?

V Žalmu 42 a 43 nám žalmista ukazuje způsob, jak žít navzdory obrovským obavám, které máme, a jak si s nimi poradit. Zvu vás ke čtení těchto žalmů:

Žalm 42. Touha po Bohu.

1 Jako laň dychtí po bystré vodě, tak dychtí duše má po tobě, Bože!
2 Po Bohu žízním, po živém Bohu. Kdy se smím ukázat před Boží tváří?
3 Slzy jsou chléb můj ve dne i v noci, když se mne každý den ptají: „Kde je tvůj Bůh?“
4 Vzpomínám na to a duši vylévám v sobě, jak jsem se v čele zástupu brával k Božímu domu, jak zvučně plesal a vzdával chválu hlučící dav, když slavil svátek.
5 Proč se tak trpce rmoutíš, má duše, proč ve mně úzkostně sténáš? Na Boha čekej, opět mu budu vzdávat chválu, jen jemu, své spáse.
6 Můj Bože, duše se ve mně tak trpce rmoutí, proto mé vzpomínky za tebou spějí z krajiny jordánské, z chermónských končin, od hory Miseáru.
7 Propastná tůně na tůni volá v hukotu peřejí tvých, všechny tvé příboje, tvá vlnobití se přese mne valí.
8 Kéž ve dne přikáže Hospodin milosrdenství svému a v noci své písni být se mnou! Modlím se k Bohu života mého,
9 promlouvám k Bohu, své skále: „Proč na mě zapomínáš, proč musím chodit zármutkem sklíčen v sevření nepřítele?“
10 Smrtelnou ranou mým kostem jsou protivníci, kteří mě tupí, když se mě každý den ptají: „Kde je tvůj Bůh?“
11 Proč se tak trpce rmoutíš, má duše, proč ve mně úzkostně sténáš? Na Boha čekej, opět mu budu vzdávat chválu, jemu, své spáse. On je můj Bůh.

Žalm 43. Modlitba k Bohu v čase soužení.

1 Dopomoz mi, Bože, k právu, ujmi se mého sporu, dej mi vyváznout před bezbožným pronárodem, před člověkem záludným a podlým!
2 Tys přece moje záštita, Bože. Proč zanevřel jsi na mě, proč stále chodit mám zármutkem sklíčen v sevření nepřítele?
3 Sešli své světlo a svoji věrnost; ty ať mě vedou, ty ať mě přivedou k tvé svaté hoře, k příbytku tvému,
4 a já tam přistoupím k Božímu oltáři, k Bohu, zdroji své jásavé radosti, a hrou na citeru ti budu vzdávat chválu, Bože, můj Bože!
5 Proč se tak trpce rmoutíš, má duše, proč ve mně úzkostně sténáš? Na Boha čekej, opět mu budu vzdávat chválu, jemu, své spáse. On je můj Bůh.

Tyto dva žalmy mají strukturu slok a refrénů (42:5, 42:11, a 43:5). Kdo by mohl být lyrickým vypravěčem, nám není řečeno. Máme však jistotu, že se jedná o někoho, kdo strádá a je utlačován, někoho, kdo se cítí být ostatními napadán a je plný zármutku. „Má duše dychtí po Bohu“ (42:2) je obrazem autorovy touhy po Bohu; jeho slzy jsou mu potravou ve dne i v noci (42:3). Ostatní ho provokují, neboť důvěřuje Bohu (42:4). Vypravěč má pocit, jako by se topil (42:7); není divu, že jeho duše je sklíčená a ustaraná (42:5) a že je plný zármutku.

A přesto autor těchto žalmů plně důvěřuje Bohu. Prosí Boha, aby mu seslal „své světlo a svoji věrnost“ (43:3), plně v Boha doufá (42:11), je si vědom, že Bůh je jeho útočiště (43:1) a radost (43:4).

Vypravěč překvapivě promlouvá k sobě. Ať už je to kdokoliv, promlouvá ke své vlastní duši – tyto dva žalmy jsou rozhovorem se sebou samým. Vypravěč svou duši nabádá, „aby vložila svou naději v Boha“ (43:5).

Proč tak vypravěč jedná? Protože ví, že Bůh mu pomůže a zachrání ho!

Náš současný kontext

Jaké si z toho můžeme vzít ponaučení? Pokud se dostaneme do stavu strádání a zármutku, stavu úzkosti a nejistoty, je důležité, abychom jednali jako vypravěč Žalmů 42 a 43. Podstatné je, abychom i my své trápení vyjádřili, abychom verbalizovali, co nás sužuje, abychom byli upřímní vůči sobě i vůči Bohu tím, že Bohu povíme, co nás tíží.

Neměli bychom se vzdávat, když nás zármutek ovládne, když jsme stravováni pochybnostmi a úzkostí. Nepotřebujeme beznaděj, když nás emoce přemohou a když se nás někteří lidé snaží přesvědčit komentáři jako „Bůh už zde není“ nebo „Bůh nás opustil“. Zejména tehdy bychom se měli znovu soustředit na Boží poselství: Věříme v Boha naděje!

Ano, v životě jsou věci, které nemůžeme změnit, které musíme s pokorou a skromností přijmout; jediné, co můžeme dělat, je snažit se z nich vytěžit, co se dá. Na druhou stranu si však Bůh přeje, abychom změnili ty věci a okolnosti, které změnit můžeme. Vědomí, že jsme bezpodmínečně milováni díky Boží milosti, nás může posilovat. Dokonce i když jsme slabí a plní zármutku, můžeme si být jisti, že Bůh je s námi a vede nás údolími stínu.

Apoštol Pavel byl také pln zármutku a bolesti, věděl, že nemá žádnou sílu, a přesto se nevzdal. Naopak, jeho víra v Boha ho vedla k napsání těchto nádherných slov: „[Bůh] mi řekl: ‚Stačí, když máš mou milost; vždyť v slabosti se projeví má síla.‘ A tak se budu raději chlubit slabostmi, aby na mně spočinula moc Kristova.“ (2 Kor. 12:9)

Boží milost je pro nás všechny dostačující k tomu, abychom překonali strádání a zármutek. Díky boží milosti jsem, čím jsem. Vědomí tohoto daru nám může pomoci vyrovnat se s obavami a nejistotou. V těchto krizových časech nečelíme jen přibývajícímu zármutku, ale také přibývající naději! Lidstvo rozvíjí nové způsoby spolupráce; institucionalizují se nové formy soudržnosti; stáváme se citlivějšími k potřebám druhých; lidé znovuobjevují prospěšnost modliteb; snižuje se znečištění životního prostředí; více se zaměřujeme na podstatné stránky života, protože si uvědomujeme, že zdraví a vztahy jsou v životě to nejdůležitější.

Skrze důvěru v Boha se můžeme posunout kupředu, jak napsal Dietrich Bonhoeffer: „Věřím, že Bůh ze všeho, i z toho největšího zla, může a chce učinit dobro.“ (Credo).

Dvě otázky:

1. Jaké nejistoty a trápení tíží vás?
2. Kdy nebo kde jste se setkali s tím, že vám Bůh pomohl dostat se ze strádání?

Dva praktické nápady pro jednání:

1. Zapište si nejistoty nebo smutky, které vás momentálně tíží. Zamyslete se nad tím, zda vám Bůh již dříve v podobné situaci pomohl – a zamyslete se také: nenastal čas dosáhnout změny tím, že začnete jednat proaktivně?
2. Napište svůj vlastní žalm, kde vyjádříte své nejistoty a zármutek, ale i vděčnost za Boží pomoc.

Zdroje:

1. píseň z Taizé „I am sure I shall see the goodness of the Lord Kupř na : https://www.youtube.com/watch?v=pPeiwHhNOGo
2. Walter Brueggemann, Poselství Žalmů: teologický komentář (Minneapolis: Augsburg Books, 1984).
3. C. S. Lewis: Úvahy nad žalmy, (Hartcourt Brace, 1958), k dispozici online a též česky: Vydáno 1999, Návrat domů ISBN 80-85495-88-0

A ještě jednou byl český překlad vydán v roce 2015:  Formát: 11 × 18 cm, 138 stran; Nakladatel: Návrat domů; Rok vydání: 2015

Modlitba:

Bože života, obracíme se k Tobě ve své křehkosti a nejistotě. Dej za pravdu naší důvěře v Tebe, ukazuj nám svou lásku a péči. Pozvedni naše duše a naše naděje tím, že nás posílíš svou milostí, abychom porozuměli svému strachu, dokázali čelit těžkostem a dobře se s nimi vypořádali. Modlíme se v Ježíšově jménu. Amen

Rev. Dr. Benjamin Simon, programový ředitel pro mezicírkevní vztahy Světové rady církví je také redaktorem Mezinárodní misijní revue a donedávna působil po dobu téměř čtyř let jako profesor ekumenické misiologie Ekumenického institutu SRC v Bossey. Je ordinovaným duchovním Německé evangelické církve (EKD); působil jako kněz ve farnosti, ale i jako referent ekumeny ve svém rodném městě, německém Karlsruhe. Velmi se angažoval v ekumenické spolupráci mezi zavedenými církvemi a církvemi migrantů a přibližně osm let žil v různých afrických zemích. Je koordinárorem Podpůrného týmu COVID-19 Světové rady církví.

Zdroj: https://www.oikoumene.org/en/resources/documents/wcc-programmes/healing-the-world-sorrow-without-fear-bible-study-by-benjamin-simon/
Překl: KV


Plánované události

středa, 14 duben 2021; 19:00 -
Studentská bohoslužba HTF (Vinohrady)
neděle, 18 duben 2021; 08:00 -
Zlín - on-line bohoslužba
neděle, 18 duben 2021; 09:00 -
Bohoslužba Praha - Vinohrady
neděle, 18 duben 2021; 09:25 -
Mariánské Lázně - bohoslužba
neděle, 18 duben 2021; 09:30 -
Bohoslužba Praha - Nové Město
neděle, 18 duben 2021; 15:00 -
Vlašim bohoslužba
středa, 21 duben 2021; 19:00 -
Studentská bohoslužba HTF (Vinohrady)
neděle, 25 duben 2021; 08:00 -
Zlín - on-line bohoslužba
neděle, 25 duben 2021; 09:00 -
Bohoslužba Praha - Vinohrady
neděle, 25 duben 2021; 09:25 -
Mariánské Lázně - bohoslužba