Církev československou husitskou tvoří křesťané, kteří usilují naplnit současné snažení mravní a poznání vědecké Duchem Kristovým, jak se nám zachoval v Písmu svatém a v podání starokřesťanském a jak je dosvědčen hnutím husitským, českobratrským a dalším úsilím reformačním.
Doprovodný program k inscenaci ‚Země česká, domov můj?‘, který připravili herci Vršovického divadla MANA. V pořadu zaznívají vybrané pasáže ze vzpomínek Františka Nováka, legionáře, učitele, předsedy rady starších Husova sboru ve Vršovicích. Úvodní slovo: bratr David Frýdl, farář v Husově sboru a ředitel Vršovického divadla MANA. Herci Vršovického divadla MANA čtou z vojenských deníků legionáře Františka Nováka, který je ústřední postavou inscenace ‚Země česká, domov můj?‘. To vše na podporu veřejné sbírky na Donio.cz. Komentář: Milan Kačmarčík, Jan Hofman; technické zpracování: Tobiáš Frýdl, Daniel Polák; animace: Jan Hofman; fotografie: Alena Hrbková; vyrobilo: Vršovické divadlo MANA.
Vojenský kaplan duchovní Církve československé husitské bratr Zdeněk Havránek posílá svá slova povzbuzení, která jsou zároveň pohledem do situace našich vojáků a vojenských kaplanů dnes.
Lenka Selčanová, farářka CČSH z Roudnice nad Labem zpívá píseň Hallelujah v jedné z ‚křesťanských verzí‘, na kytaru ji doprovází Petr Wagner, vikář benešovského vikariátu Pražské diecéze CČSH. Píseň Hallelujah nahrál do svého alba Various Positions kanadský hudebník Leonard Cohena v roce 1984. Píseň byla po několik let prakticky neznámá; to se změnilo až v roce 1991, kdy svou verzi nahrál velšský hudebník John Cale.
Zní to zvláštně, ale uvědomil jsem si to ve chvíli, kdy jsem po vyhlášení všech opatření české a slovenské vlády jel za pracovní povinností do Bratislavy.
Ve středu minulý týden jsem přijel na hranice mezi Českou a Slovenskou republikou na dálniční přechod Lanžhot. Na české straně mi položil policista otázku: „Kampak jedeme?“ Odpověděl jsem: „Do Bratislavy“. Vystoupil jsem z auta již s rouškou na ústech a vysvětlil jsem, že jedu do kanceláře Diecézní rady CČSH a předložil jsem doklad o svém zaměstnání v Bratislavě. Policista mi s úsměvem vrátil doklad a sdělil mi: „Můžete jet. Máte statut pendlera, Bratislava je od hranic pouze 70 km.“ Vyrazil jsem směr Bratislava a na slovenské straně se věc opakovala. Evidentně jsem slovenskou policii pobavil. Dostal jsem otázku: „Nemáte teplotu?“ Já jsem odpověděl: „Teplý nejsem.“ Pokračoval jsem v cestě a přesně hodinu a půl jsem se proplétal mezi kamiony.