Biblický příběh o narození Ježíše Krista v Betlémě může být viděn a pochopen také v ekologických souvislostech ve vztahu ke stvoření a přírodě. Zamyšlení k tomuto tématu přináší vánoční biblická úvaha bratra patriarchy Tomáše Butty.
Betlémské dítě uprostřed přírody a Božího stvoření
Příběh o narození a příchodu Ježíše jako věčného Božího Syna v lidské podobě má zvěstnou souvislost s příběhem o Adamovi v rajské zahradě a jeho neposlušnosti, kterou tento ráj ztratil (Gn 3). Ježíš jako nový Adam (1 K 15,45), poslušný svého Otce, nám lidem opět ztracený ráj navrací a ukazuje nám k němu cestu (Ř 5,19). Biblickou spojitost mezi prvním a druhým Adamem podávají i mnohá umělecká díla. Událost narození Ježíše je na obrazech někdy zasazena přímo do ráje, jako výraz návratu rajské zahrady a harmonie celého stvoření, neboť Ježíš i v dítěti je Pánem veškeré přírody a celého Božího stvoření.
Ježíš přišel napravit náš vztah mezi námi lidmi a Bohem i mezi námi navzájem, ale přichází obnovit i náš vztah k přírodě. Jednak přemáhá zlé a dravé škodící šelmy a také obnovuje harmonii a řád stvoření. V příběhu o Betlémském dítěti se jedná o naplnění předpovědi proroka Izajáše o tom, že bude v přírodě panovat pokoj i mezi znepřátelenými zvířaty, kdy vlk bude pobývat s beránkem a malé dítě bude nad všemi tvory vládnout (Iz 11,6-9; 65,25).
Ježíš se totiž rodí uprostřed zvířat. Vždyť jesle, kam byl vložen, jsou krmítkem pro zvířata (L 2,7.12.16). A zvířata a příroda náležejí neodmyslitelně k betlémské scéně rozvíjené v lidové fantazii. V samé blízkosti dítěte Ježíše jsou volek a oslík, na pastvinách jsou ovce, pastýři mají psa a mudrci ze vzdálené země přijíždějí na velbloudech. V krajině jsou stromy – nejčastěji palmy, ale i jiné stromy a rostliny, které se užívají v našem prostředí k výzdobě lidových betlémů – smrky a mechy. Betlémská stáj – to je začátek a odlesk nového stvoření v Božím království a dokonalé harmonie a pokoje světa lidí i zvířat. Ježíš se narodil pro každého člověka, přišel kvůli nám lidem, ale i my lidé jsme součástí přírody. Na celé přírodě a celém stvoření se má projevit Ježíšova obnovující síla lásky a Boží sláva.
Chudý kazatel František z Assisi slavil Vánoce v přírodě s živými zvířaty. Názorně tak dal najevo, že Ježíšův příchod se vztahuje také na zvířata a na celou přírodu a celé stvoření. Ježíš se narodil uprostřed přírody a dýchala na něho zvířata, volek a osel, která ho jako Pána stvoření poznala, jak říká prorok Izajáš, že vůl zná svého hospodáře, osel jesle svého pána, ale člověk je nechápavý a svého Boha nepoznává (Iz 1,3). Stvoření poznává svého Pána, poznáváme ho v Ježíšovi i my?
Každý člověk i celé stvoření jsme zahrnuti do plánu Boží spásy, nápravy a obnovy. Biblická zpráva o Ježíšově narození uprostřed přírody a zvířat nám připomíná obraz ztraceného ráje. Ježíš přichází do našeho světa a přináší mír a harmonii do našich srdcí i do našich vztahů, ale mír a harmonie se mají projevovat i v celém jeho stvoření. K tomu můžeme přispívat naší úctou k životu a šetrností k životnímu prostředí, jako ti, kteří se nechávají obnovovat Ježíšovým novým lidstvím (Ef 4,24; Ko 3,10).
Tomáš Butta
patriarcha
