b_270_270_16777215_00_images_articles_zh_Z.H.2.jpg

Vojenský kaplan duchovní Církve československé husitské bratr Zdeněk Havránek posílá svá slova povzbuzení, která jsou zároveň pohledem do situace našich vojáků a vojenských kaplanů dnes.

Vážené sestry a vážení bratři v Kristu. Chtěl bych Vás povzbudit v těchto nelehkých časech jako duchovní CČSH a zároveň požehnat náročné službě vojáků AČR. Vojáci nejen, že nasazují životy v různých zahraničních misích, ale brání nás a pomáhají i doma v naší vlasti. V těchto dnech naši vojáci posilují PČR při ochraně státní hranice České republiky, aby se bránilo šíření viru COVID-19, dále je po republice nasazeno několik mobilních odběrných míst, vojenští lékaři a zdravotníci jsou v neustálé pohotovosti. Jako kaplan 13. dělostřeleckého pluku v Jincích bych Vás rád informoval i o činnosti vojenských kaplanů. Kaplani jsou duchovní sloužící především Ježíši Kristu, slouží Bohu. V této své službě nastoupili do další služby a to služby vlasti jako vojáci AČR. Tím pádem jsou lidskou a duchovní oporou vojáků, jejichž radosti a strasti jsou radostmi a strastmi vojenského kaplana. Kde jsou naši vojáci, tam jsou i vojenští kaplani. Kaplani jsou přítomni ve vojenských nemocnicích, ve vojenských útvarech, na zahraničních misích a v tomto případě jezdí také podporovat vojáky střežící naše hranice.

13. dělostřeleckému pluku byl svěřen západní úsek hranic a nasazuje jeden mobilní odběrový tým, který operuje ve středočeském kraji. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že vojáci, kteří v koordinaci s PČR kontrolují hraniční přechody, si vedou statečně. Mají zdravé sebevědomí i pokoru. Můžeme na ně být patřičně hrdí. Na některých frekventovaných přechodech kontrolují během dne desítky osob a musí striktně dodržovat přísná hygienická pravidla. Než jsou nasazeni na hranice, musejí projít několikadenní karanténou mimo domov, a potom jet rovnou do služby, která trvá více než týden. Po návratu, někteří z prevence, aby minimalizovali případný přenos viru na příbuzné, jiní z povinnosti - nedej Bože, jdou do domácí karantény mimo styk s rodinou. Ti, kteří nemají malé děti či nebydlí se staršími členy rodiny a nemají žádné příznaky nemoci, se vracejí ze služby rovnou domů. A tak jsou vojáci na delší čas, může to být orientačně až měsíc, odloučeni od rodin. To je taková strast vojáka, že je často daleko a dlouho od domova, od rodiny. Sestry a bratři, modleme se za naše vojáky a jejich rodiny, ať jim slouží zdraví a ať v lásce vydrží kratší či delší čas osobního odloučení. Povzbuzuji Vás všechny biblickým veršem (Jeremjáš 8,4): „Což ti, kteří padli, už nemohou povstat? Kdo se odvrátil, nemůže se vrátit?“. Nechť Pán Bůh žehná Vaší službě. Amen.

kpt. Mgr. Zdeněk Havránek
kaplan 13. dělostřeleckého pluku

Havránek Havránek Havránek