Třetí zamyšlení
Biblický text: Kaz 9,11-18
Téma: Hledání a nalézání pravé Boží moudrosti
Starověký hledač moudrosti zvaný Kazatel se vydal cestou za poznáním moudrosti. Byl veden touhou mnohé poznat a pochopit smysl všeho dění. Čím více poznával svět kolem sebe, tím více se u něho dostavovala skepse (srov. Kaz 8,17). Ale tato skepse ho vedla k rozpoznání, že ke smyslu se člověk nedostane bez světla Boží moudrosti. Oddíl, který jsme z této starozákonní knihy slyšeli, se proto nazývá „Chvála moudrosti“. Moudrost nepochází z lidského myšlení, ale je jedním z darů Ducha svatého, uváděným u prorokaIzajáše na prvním místě (Iz 11,2). Je to moudrost „shůry“ (Jk 3,17). Moudrost má těsný a blízký vztah k neviditelnému a svrchovanému Bohu (Př 8,22). V něm je plnost moudrosti (Ř 11,33).
Kazatel nám připomíná, že lidské schopnosti a úsilí samy o sobě ještě nemusejí vést ke zdaru a úspěchu. Fyzická zdatnost a síla nezaručí vítězství v boji. Vzdělání nezaručí životní uplatnění a blahobyt. Podstatné je to, jak každému přeje „čas a příležitost“, říká Kazatel (Kaz 9,11). Určité životní okolnosti jsou často rozhodující pro výsledek událostí. Všeobecně se tomu říká „štěstí“ nebo „osud“. Věřící člověk však ví, že rozhoduje Boží vůle a milost (Ř 9,16). Toto poznání víry vede člověka k tomu, aby nepřeceňoval své schopnosti a síly. Aby nespoléhal jen na svou vlastní chytrost (Ř 12,6c) a svou vlastní sílu (Ř 8,8).
V oddíle knihy Kazatel je uveden zvláštní příběh o moudrém muži ve městě, kterého v čase ohrožení nikdo nebral vážně (9,14-16). Můžeme se domýšlet, koho měl autor na mysli, jakou konkrétní událost a jakou konkrétní osobnost, zda řeckého filozofa Archimeda nebo židovského proroka Jeremjáše. V každém případě je zde zřejmé, že moudrost není něco příliš nápadného a všeobecně rozšířeného, ale spíše se jedná o to, co je skryté a nenápadné. „Nikdo si na toho nuzného muže – který mohl druhé zachránit – ani nevzpomněl,“ je řečeno v obrazném příběhu (Kaz 9,18). A podobné je to s Boží moudrostí. Boží moudrost kříže a Kristova pravda je skrytá a vyžaduje schopnost proniknout pod povrch (1 K 1,19-25).
Chvála moudrosti v knize Kazatel je zakončena tím, že slova moudrých mají být vyslechnuta v klidu. Moudrost je lepší než moc a zbraně. Výpověď „slova moudrých v klidu vyslechnutá“ (Kaz 9,17) se přiléhavě hodí i do naší situace. Měli bychom být schopni naslouchat skutečným osobnostem, ne těm, které se projevují lidskou vychytralostí, ale moudrostí Ducha svatého. Životní příběhy takových lidí, jejich svědectví, jejich slova, odrážejí záblesky Boží moudrosti i pro naši orientaci.
Důležitým předpokladem pro naslouchání moudrým a otevření se Božímu daru moudrosti je náš vnitřní klid. I kdyby k nám promlouvala moudrost z mnoha stran a nejrůznějšími způsoby, ale my jsme neměli vnitřní klid a soustředěnost, tak nám to nepomůže. Slova moudrých mají být v klidu vyslechnutá. Ne v chvatu, ne v roztržitosti, ne v rozptýlení aktivitami na všechny strany. Proto je potřebný klid pro překonání nesoustředěnosti a povrchnosti. V postním rozjímání zaměřme svoji mysl i srdce na dar pravé Boží moudrosti, která k nám přichází v Ježíši Kristu ukřižovaném (1 K 1,18).
Modlitba:
Bože, Pane nebes a země, náš Stvořiteli, postavil jsi nás do tohoto života ve světě, který je spojen s neustálým rozhodováním, zkouškami a zápasy. Obdař nás, prosíme, svou moudrostí, abychom se dokázali ve složitostech světa a stále nových situacích dobře orientovat a správně rozhodovat. Uvědomujeme si, že bez Ježíše jen ze svých vlastních sil neobstojíme. Děkujeme ti, že ve všech svých životních zápasech a náročných situacích můžeme stále čerpat sílu z tebe, Bože, tobě jedinému patří náš vděčný dík,neboť i přes všechny naše prohry a neúspěchy se smíme radovat z tvého konečného vítězství v Ježíši Kristu, našem prvorozeném bratru a Pánu. Amen.
Píseň: Zpěvník CČSH, č. 291
