Víra v Boha pro mě znamená radost, ne moralizování!
Říká oblíbený sociální pracovník Ondřej Syrový. Rozhovor s Ondřejem Syrovým pro Ekumenický magazín.
Ondřej Syrový (24) má výrazné jméno v pomáhajících profesích, věnuje se jim od svých 15 let. Vystudoval speciální pedagogiku a zaměřuje se především na práci se seniory. Snaží se stále popularizovat sociální práci. V tomto roce mu vyšla audiokniha „Z deníku sociálního pracovníka“, ve které se snaží propojovat sociální práci s teologií. Je aktivním členem Církve československé husitské, do které ho přivedla farářka Petra Šáchová, se kterou ho pojí i silná přátelská vazba.
Ondro, Vy se netajíte tím, že jste věřící a dost i o duchovních věcech publikujete. Jaká byla Vaše cesta k víře?
Tak já jsem sice vyrůstal v křesťanské rodině a tak nějak přirozeně jsem se snažil tu cestu od mala vyhledávat. Nicméně zádrhel byl v tom, že moji rodiče chodí do charismatické církve a úplně toto odvětví není můj šálek kávy, moc na to juchání nejsem (směje se). Někdy kolem devatenácti let jsem dospěl k názoru, že Bůh nás obdaroval především zdravým rozumem a nejen emocemi. Zároveň Nový zákon vnímám jako knihu o lásce a dost mi vadí moralizování a vyhraňování se, což se trochu rozcházelo s charismatickým smýšlením. Navíc to jejich mluvení v jazycích ala Vlastík Plamínek, to taky není úplně pro mě. Našel jsem se nakonec v Církvi československé husitské, a to díky farářce Petře Šáchové. Pracoval jsem v médiích a jednou jsem s ní dělal rozhovor, neboť byla kdysi i slavnou modelkou, a hned z nás byli dobří přátelé. Vlastně se dá říci, že Petra Šáchová mě přivedla k víře. Je to skvělá osobnost a pojímá víru velmi liberálně, a to mi vyhovuje.
