Říká oblíbený sociální pracovník Ondřej Syrový. Rozhovor s Ondřejem Syrovým pro Ekumenický magazín.
Ondřej Syrový (24) má výrazné jméno v pomáhajících profesích, věnuje se jim od svých 15 let. Vystudoval speciální pedagogiku a zaměřuje se především na práci se seniory. Snaží se stále popularizovat sociální práci. V tomto roce mu vyšla audiokniha „Z deníku sociálního pracovníka“, ve které se snaží propojovat sociální práci s teologií. Je aktivním členem Církve československé husitské, do které ho přivedla farářka Petra Šáchová, se kterou ho pojí i silná přátelská vazba.
Ondro, Vy se netajíte tím, že jste věřící a dost i o duchovních věcech publikujete. Jaká byla Vaše cesta k víře?
Tak já jsem sice vyrůstal v křesťanské rodině a tak nějak přirozeně jsem se snažil tu cestu od mala vyhledávat. Nicméně zádrhel byl v tom, že moji rodiče chodí do charismatické církve a úplně toto odvětví není můj šálek kávy, moc na to juchání nejsem (směje se). Někdy kolem devatenácti let jsem dospěl k názoru, že Bůh nás obdaroval především zdravým rozumem a nejen emocemi. Zároveň Nový zákon vnímám jako knihu o lásce a dost mi vadí moralizování a vyhraňování se, což se trochu rozcházelo s charismatickým smýšlením. Navíc to jejich mluvení v jazycích ala Vlastík Plamínek, to taky není úplně pro mě. Našel jsem se nakonec v Církvi československé husitské, a to díky farářce Petře Šáchové. Pracoval jsem v médiích a jednou jsem s ní dělal rozhovor, neboť byla kdysi i slavnou modelkou, a hned z nás byli dobří přátelé. Vlastně se dá říci, že Petra Šáchová mě přivedla k víře. Je to skvělá osobnost a pojímá víru velmi liberálně, a to mi vyhovuje.
A co se Vám nejvíc líbí na samotné husitské církvi?
Má konzervativní základy, ale přístup k lidem je liberální. Není protievoluční a nestaví svou ideu na moralizování druhých.
Podle Vás řád k víře nepatří?
Co je to řád? Nedokážu posoudit, kdo se chová "duchovně správně" a ani nechci. Z mého úhlu je křesťanem ten, který se inspiruje Biblí, snaží se jednat harmonicky, skoncoval s nenávistí a vzdělává se v teologii. Ježíš byl přítelem hříšných, pomáhal jim a kritizoval právě morální autority, které se snažily všechny poučovat různými pravidly. Nepřišel svět odsoudit, nýbrž spasit. Mnoho křesťanů to obrací. Plete si Bibli s Kladivem na čarodějnice a Ježíše zaměňuje za Bobliga. Stále se proti něčemu staví, kritizují, ale sami nemají zameteno před vlastním prahem. Největším lidským hříchem je nenávist, a tu vydobýváním řádů mnoho křesťanů vytváří. Přednější než řády je určitě láska k bližnímu svému. To je hlavní náplní...
Vaší profesí je speciální pedagogika a jste známý jako popularizátor sociální práce. Obohacuje Vás víra i v té pracovní rovině?
Rozhodně! Víra v Boha je naděje a ta je hlavním mottem sociální práce. Mimo jiné Bible je podle mě nejlepší metodika výchovy. Vše obsahuje - jasně definuje lásku, rodinné klima, morálku, toleranci, pokoru ad. Vyzdvihuje význam rodiny, partnerství, práce a zkrátka všech faktorů v lidském životě. Pokud dítě v tomto prostředí vyrůstá, tak to v něm musí zanechat nějakou stopu v životě. Bible je podle mě takovou první učebnicí sociální práce.
Ano, to je přesně to propojování teologie se sociální prací. S farářkou Petrou Šáchovou bychom chtěli zpopularizovat sociální teologii, což je ten průsečík těch dvou souvisejících věd v praxi.
To zní zajímavě. Ve Vaší audioknize jste se nebál ani kontroverzních témat jako jsou drogy a erotický průmysl. Jak zvládáte práci s těmito skupinami? Pomáhá víra?
Je to zase jiný břeh sociální práce, ale i u té platí, že je víra nezcizitelnou nadějí. Ačkoliv se to někdy může zdát náročné, tak v resocializaci je nejdůležitější disciplína. Jedině tou jim nejvíce pomůžete, aby dokázali přežít v tomto světě. U drogově závislých nesmíte ale úspěch měřit v počtu resocializovaných. I dva ze stovky beru jako úspěch. Na tom mnoho sociálních pracovníků vyhoří. Ale drogově závislí nejsou úplně moje ústřední oblast, věnuji se jim už jen externě. Jistě by bylo více větších odborníků i z řad církve.
To vím, Vaší doménou jsou hlavně senioři…
Hlavně volnočasové aktivity pro ně. Jsem rád, že mají úspěch a i to, že mi v realizaci moji nadřízení vycházejí vstříc.
Plánujete i výhledově se věnovat sociální práci, nebo třeba změnit cílové skupiny?
Na to nedokážu odpovědět. Záleží na mnoha faktorech. Sociální práce je úzce provázána s veřejnou správou. Takže kdykoliv se okolnosti mého působení mohou měnit. Ale pár let bych u ní ještě rád zůstal.
Nebyla by to škoda? V sociální práci máte výrazné jméno.
Děkuju za kompliment, ale tak to vůbec neberu. Když mě něco baví, tak to prostě dělám naplno a sociální práce, potažmo vzdělávání, mě stále baví.
Když jste zmínil to vzdělávání, tak Vy také učíte na Střední škole U2B pro youtubery. To mě docela překvapilo.
Mě také! (směje se) Já jsem kdysi pracoval i v médiích, tak je to takové zužitkování mých zkušeností. Je to hezký externí úvazek.
Máte vůbec nějaký volný čas?
Je ho málo, ale mám. Snažím se ho opravdu věnovat jen těm nejbližším - nejlepším přátelům a samozřejmě partnerce. Velké společenství lidí či společenské akce ve volném čase nijak nevyhledávám, a to nemyslím hanlivě, jen díky pracovním aktivitám si jich užívám nadmíru. Rád vařím, cestuji a čtu knihy.
Co byste na závěr vzkázal našim čtenářům?
Hlavně ať si užívají život a nikým si nenechají zkazit náladu. A jestli se něčím trápí, tak ať se to brzy zvrátí.
