b_270_270_16777215_0_0_images_articles_peruc.jpg

Úvaha Ivo Krause z náboženské obce Peruc na téma Božího dopuštění zla a Božího trestání, témata pro mnohé jistě palčivá.

Možná, že kolem sebe často slýcháte oblíbený argument vůči víře: "Kdyby byl Bůh, tak by nedovolil ten virus." Dneska je to hrozba smrtelnou nemocí, zítra vichřice, zemětřesení, sucho, válka. Mohl bych pokračovat. Jinými slovy, lidé proti Bohu namítají, že nemůže být, když na svět dopouští zlo.

Pokud si však vezmeme do ruky Bibli, můžeme se v ní dočíst, že právě Bůh je ten první, kdo nás varuje, že svět je nebezpečný a že si nemůžeme být jisti svým životem. Hospodin nás zároveň vyzývá, že Jemu máme důvěřovat. Jen On má tu moc nás ochránit přede vším zlým.

Možná někdo namítne, že Bůh je nadevšecko milující. Jistě znáte příběh o Sodomě a Gomoře, ve kterém Bůh trestá hříšný lid či příběh o potopě. Snad si i vzpomenete na proroka Jonáše, který byl poslán do města Ninive zvěstovat Boží trest, který nakonec nepřišel, protože se místní lidé káli.

Hospodin často trestá i svůj vyvolený lid Izrael. Například nenechá bez trestu toho, kdo by zneužíval jeho jméno či sděluje, že bude trestat 7x víc, když ho jeho lid nebude poslouchat (Lev 26:18). Starozákonní praxi zcela vystihuje tento verš: "Hospodin je shovívavý a nesmírně milosrdný, odpouští vinu a přestupek, ale viníka nenechá bez trestu, vinu otců stíhá na synech do třetího i čtvrtého pokolení." (Num 14:18)

Kniha Job praví: "Věru, blaze člověku, jehož Bůh trestá; kázeň Všemocného neodmítej." (Job 5:17) Aneb jak se říká, Pán Bůh když miluje, tak také trestá. Jako bychom my lidé měli snahu hřešit spíše v době, která připomíná bezstarostnou rajskou blaženost, než v dobách, kdy nám nezbývá nic jiného, než doufat v Hospodina.

Teď slyším ty, kteří nechtějí v takového trestajícího Boha věřit jen proto, že se ho bojí. To ostatně ani Bůh nechce. Myslím, že jde o to především uvědomit si naše přestoupení, jinými slovy hříchy, za které bychom měli být Bohem spravedlivě potrestáni, ale skrze milost, kterou nám přináší Ježíš, nám je odpuštěno. A to je vskutku dobrá zpráva.

Současná pandemie zajisté nepostihuje jen hříšníky, ale často i ty, kteří by si naopak zasloužili naši úctu, nicméně tuším, že lidstvo jako celek se možná v poslední době nechovalo úplně příkladně. Zdá se, že i tragická událost může nakonec přinést leccos pozitivního. Velice bych si přál, kdyby lidé trošku přehodnotili dosavadní život a více si uvědomovali, které hodnoty jsou ty opravdu cenné a co naopak nestojí za řeč.

Nemoc ač zlá, je stále součástí přírody. I když se možná bojíme a někdy i pláčeme, vězme, že i tyto těžké zkoušky jsou součástí Boží vůle. S tím nic nenaděláme. Sám mám spíše obavu, že ty nejhorší věci si dělají lidé navzájem. Je třeba se vyvarovat násilí, nepokojů a dalším zvěrstev. Naopak, když epidemii zvládneme, tak nás to jako společnost posílí a možná budeme mít k sobě a k Bohu blíž. Amen.

Ivo Kraus

viz též: http://husiti-peruc.hys.cz/node/1240