b_270_270_16777215_00_images_articles_Drie-Koningen-Epifanie.jpg

Kázání sestry Dr. Heleny Smolové z 2. neděle po Vánocích, 3. 1. 2021 – texty pro 6.1. – Zjevení Páně. Sestra farářka Helena Smolová dala opět k dispozici své modlitby a kázání, které použila 3. ledna 2021. Tématem je Epifanie – Zjevení Páně.

 

Texty: Iz 60, 1-6 Ef, Mt 2, 1-12

Modlitby:

1/ Pane, prosíme na prahu nového roku za mír na celém světě, svěřujeme ti místa etnických bojů a občanských válek v Náhorním Karabachu a na Ukrajině. Prosíme za pokojné soužití lidí různých politických a náboženských názorů. Smiluj se, Hospodine!

2/ Modleme se za nemocné Covidem 19, kteří trpí doma nebo v nemocnicích. Mysleme na bratry a sestry z církve, zvláště dnes na bratra Martina Grubera, aby boj s touto nemocí vyhráli! Bože, požehnej lékařům, sestrám, všem pomáhajícím pracovníkům a dobrovolníkům, kteří riskují mnohdy své zdraví nad rámec svých běžných povinností, aby pomohli trpícím. Smiluj se, Hospodine!

3/ Modleme se za požehnání pro děti, mládež, učitele i rodiče v novém kalendářním roce, který je hned na začátku poznamenán pandemií. Prosme o vzájemnou trpělivost a vytrvalost při snášení obtíží, které přináší online výuka. Smiluj se, Hospodine!

4/ Bože, prosíme tě za nová povolání ke křesťanské misii a evangelizaci. Kéž neseme statečně a věrohodně světlo Kristova evangelia těm, kdo ho dosud nepřijali! K Tobě, Pane, voláme!

5/ Prosme v tomto novém roce za volbu patriarchy Církve československé husitské. Ať je vybrán služebník, který ponese pokorně a s odvahou svěřený úřad a bude posilou a příkladem svým bratřím a sestrám ve službě a životě víry! K Tobě, Pane, voláme!

Sestry a bratři!

Slavnost Zjevení Páně, řecky Epifaneia nebo Theofaneia (Boží zjevení), která připadne na 6. 1., je na Východě původním svátkem Kristova narození. Epifanií se v antice rozumělo zjevení božstva i slavnostní příchod panovníka, uctívaného jako božstvo, do měst jeho říše. Nejstarší doklady o slavení svátku jsou z Alexandrie v Egyptě, kde zmiňuje církevní spisovatel Klement na začátku 3. století, že gnostická sekta bazilidiánů slaví 6. ledna svátek Ježíšova křtu, který je podle jejího chápání zároveň svátkem narození Božího Syna. V reakci na tento svátek snad potom vznikl ve „velké církvi“ svátek Zjevení a zdomácněl jako svátek Ježíšova narození.

Téma svátku vychází z evangelia, které vypráví o hvězdou vedených „mázích z Východu“, jak hledají „právě narozeného krále Židů“ a vzdávají mu hold (srv. Mt 2, 1-12). Ukazuje se tu, že Ježíš je mesiášským králem celého světa a chce vést i pohany ke spáse. Začíná se tu již vyplňovat, co přislibuje prorok Izaiáš městu Jeruzalému: „Povstaň, rozjasni se, protože ti vzešlo světlo, vzešla nad tebou Hospodinova sláva...K tvému světlu přijdou pronárody a králové k jasu, jenž nad tebou vzejde“ (Iz 60, 1. 3).

Evangelista Matouš vypráví o Ježíšově narození na dvou rovinách. Na judském venkově se neděje nic zvláštního, jen se tam narodí dítě, jehož příchod neprovází žádné mimořádné okolnosti. Slavnostní zvěstování se děje ve stejnou dobu, ale někde jinde, v Jeruzalémě. Obě události jsou na sobě zdánlivě nezávislé. Teprve na konci příběhu se vše propojí, když zvěstovatelé z Jeruzaléma přece jen doputují až na venkov. Také u Lukáše najdeme ne jednom místě betlémský chlév, kde se při narození dítěte neděje nic zvláštního, a někde jinde někdo jiný zvěstuje slavné věci. V Matoušově případě jsou to mudrci v Jeruzalémě, u Lukáše andělé zvěstující pastýřům. Pastýři pak obě události propojí, když doputují do Betléma. Oba evangelisté vyslovují stejnou myšlenku: Na jedné straně se odehrává příchod Spasitele světa, na druhou patří přímo k povaze spasení, že se neděje nic mimořádného, Spasitel přichází jako obyčejný člověk mezi obyčejné lidi.

O mudrcích Matouš – na rozdíl od lidových tradic – neříká, jak se jmenovali, kolik jich bylo, ani netvrdí, že byli králové. Poprvé mluví o třech mázích Origenes, zřejmě podle tří darů, a titul „králů“ jim zase poprvé přiznává v 6. st. Caesarius z Arles. Jména Kašpar, Melichar, Baltazar se prvně vyskytují v 9. st. Od konce středověku je známo žehnání obydlí s použitím vody a kadidla, požehnanými v tento den. Nad dveře se přitom píší písmena C+M+B, což lidová tradice vykládá jako první písmena jmen králů, zatímco podle církevní tradice jde o zkratku pro žehnací formuli: Christus mansionem benedicat!“ (Kriste, žehnej tomuto domu!).

Vstup mudrců do Jeruzaléma byl očividný politický přehmat. Říct Herodovi o narození krále Židů odpovídalo „polibku smrti“. (1-2)

Královská hvězda, kterou mágové viděli na východě a která je dovedla do Jeruzaléma, zřejmě nebyla kometa, jak se od renesance zobrazuje. Kometa obvykle značí něco neblahého, je předzvěstí válek, hladomorů, morů. Podle jiného vysvětlení šlo o konjunkci planet Jupiter a Saturn, která způsobila jasnou záři. Pokud se spojí tyto dvě planety, znamená to královskou hvězdu, protože Jupiter je „vládcem všech“ a Saturn je planeta soboty, Syropalestiny a Židů. Tento úkaz bylo tedy možné vyložit jako znamení velikého židovského krále. Konjunkce, k níž tehdy došlo, se opakuje 1x za 800 let, tenkrát navíc ve znamení ryb, což bylo pro židovské nebo jiné astrology znamení posledního času, protože ryby jsou posledním znamením zvěrokruhu: Šlo o krále posledního času. Zda se Ježíš narodil opravdu v době této konjunkce samozřejmě nevíme.

Herodes se musí spokojit s nejasným znamením od hvězdopravců. Hvězda znamená pro mudrce naději, kterou jim Bůh zjevil řečí, jíž rozuměli. Zároveň jde o naději pro pohany a pro všechny, kdo hledají. Ani mudrcům znamení hvězdy nestačí a potřebují slovo výkladů od znalců Písma. Ti je nasměrují do Betléma. Hvězda je uvedla na cestu, ale bez „slova“ by k cíli nedospěli.

Zděšení, které mudrci svým příchodem vyvolali v Jeruzalémě, vypadá na první pohled nepřiměřeně. Proč by měl Herodes brát vážně nějaké dítě? Herodes byl ale politik a nepodceňoval žádné nebezpečí. Je znepokojen, je v šoku a s ním celý Jeruzalém. Jako by se celé město cítilo být ohrožené spolu s ním? Jiný výklad mluví o zděšení v obavě z toho, co přijde. (3)

Zvláštní roli v příběhu sehrají velekněží a zákoníci, kteří na požádání vyhledají text z proroka Micheáše ukazující k místu narození. Mudrci nyní jdou za svým cílem. (6) Do odpovědi učenců se skryje také motiv „pastýře“, který u proroka chybí. Znovu se objeví až ve vyprávění o Ježíšově utrpení (srv. Mt 26, 31).

O Herodově upřímnosti při vyslání do Betléma (7-8) mohou mudrci s úspěchem pochybovat, i když neznají poměry v Jeruzalémě z vlastní zkušenosti. Není jasné, zda je Herodes podceňuje a pokládá je za naivní nebo je chce získat za spojence? Podezřele působí i okolnost, že vyslání probíhá „tajně“.

Hvězda, která je ještě včera nechala zabloudit do Jeruzaléma, se najednou zastaví přesně nad místem, kde se mělo to dítě narodit. (9-10) Mudrci došli k cíli a mohou se nyní poklonit narozenému králi a vzdát mu čest. (11) Nic více nežádají a vzápětí se z příběhu ztrácejí. Jejich role byla pouze epizodní, ale naprosto kladná. Upřímně hledají a nakonec nalézají, a tak povzbuzují čtenáře ke stejnému úsilí. Jejich dary (zlato, kadidlo a myrha) jsou znamením, že stojí na Ježíšově straně, zatímco se Herodes chystá k vraždám. Jde především o dary královské. Dávají to nejvzácnější ze svých pokladů. Nejrozšířenější starocírkevní výklad chápe tyto dary tak, že zlatem uctívají Ježíše jako krále, kadidlem jako Boha a myrhou ukazují k jeho utrpení. (Podle Markova evangelia nabízeli Ježíši před ukřižováním víno s myrhou – srv. Mk 15, 23). Neodpovídá to ale Matoušovu svědectví, kde se mluví o vínu se žlučí (srv. Mt 27, 34). Moderní badatelé vysvětlují dary s odkazem na starozákonní texty Iz 60, 6 a Ž 72, 15 a vykládají mudrce jako příslib pronárodů, respektive králů, kteří budou putovat k Sijonu. Ani v jednom z těchto textů ale nejsou pohromadě všechny tři tyto dary.

Astrologie dovedla mudrce k tomu, aby si položili otázky a vydali se na cestu, Písmo je přivedlo k cíli. Varování přichází ve snu a mudrci poslechnou a odejdou . (12)

Otče svatý, tys nám poslal svého Syna jako Spasitele všech národů. Chválíme tě, že se Ježíš zjevil jako náš král. Je to král bez koruny a jeho vláda je tak odlišná od té, po níž touží mnozí lidé.

Chválíme tě, Otče, za to, že Ježíš přišel jako Spasitel všech lidí, aby shromáždil rozptýlené děti Boží a z jejich společenství plného nesvárů vytvořil sjednocenou rodinu.

Pane, dej ať se církev učí po vzoru mudrců z východu putovat k Betlému, aby se tam klaněla Králi a současně aby vycházela do celého světa plnit poslání, které jí svěřil Ježíš. Amen.“


Plánované události

neděle, 24 leden 2021; 08:00 -
Zlín - on-line bohoslužba
neděle, 24 leden 2021; 09:00 -
Bohoslužba Praha - Vinohrady
neděle, 24 leden 2021; 09:30 -
Hradec Králové - bohoslužby ve sboru kněze Ambrože
neděle, 24 leden 2021; 09:30 -
Bohoslužba Praha - Nové Město
neděle, 24 leden 2021; 10:00 - 17:00
Praha - Staré Město bohoslužba
neděle, 24 leden 2021; 18:00 -
Praha - Holešovice, bohoslužba
neděle, 24 leden 2021; 18:00 -
Bohoslužba Hradec Králové
neděle, 24 leden 2021; 18:00 -
Brno – Maloměřice, bohoslužba
středa, 27 leden 2021; 19:00 -
Studentská bohoslužba HTF (Vinohrady)
neděle, 31 leden 2021; 08:00 -
Zlín - on-line bohoslužba