pokušení.jpg

Kázání sestry farářky Heleny Smolové z první neděle postní. Texty: Dt 26, 1 – 11; Ř 10, 8 b – 13; L 4, 1 – 13.

Texty: Dt 26, 1 – 11; Ř 10, 8 b – 13; L 4, 1 – 13.

Modlitby:

1/ Pane, náš nebeský Otče, Spasiteli a Vykupiteli náš, naše modlitby a myšlenky jsou v těchto dnech stále na Ukrajině. S bolestí a lítostí sledujeme dění v zemi, kde ještě před několika dny lidé žili pokojným životem. Pracovali, učili se, radovali se. Dnes na jejich domovy dopadají bomby a oni narychlo odcházejí a vydávají se jen s nejnutnějšími věcmi na cestu do bezpečí, zatímco jejich otcové, bratři a synové bojují proti sousednímu Rusku, jehož prezidentu se zachtělo cizího území. Pomocí lží a hrozeb tresty zastrašuje své spoluobčany, aby se nemohli bránit zlu a bezpráví, které dolehlo i na ně.

Bože, prosíme tě za ukrajinský lid, abys mu žehnal a posiloval ho v čase zkoušky. Prosíme za představitele ruského pravoslaví, aby nepodporovali prezidenta Putina v jeho touze po ovládnutí Ukrajiny za cenu prolévání krve nevinných obětí. Modlíme se za představitele demokratických států, aby byli jednotní v postupu proti zlu, které kolem sebe šíří prezident Ruské federace. Prosíme za občany ruské národnosti, kteří nesouhlasí s válkou a s postoji svého prezidenta, přestože zároveň mnohdy čelí nenávisti ze strany příslušníků jiných národů. I jim buď, Bože, oporou a posilou.

Pane, prosíme tě, abys zachoval tuto krásnou zemi, kterou jsi nám daroval jako pozemský domov. Vyznáváme, že nejsme hodni nazývat se tvými dětmi, když ji sami ničíme nebo dopouštíme, aby ji ničili jiní, jejichž konání nečinně přihlížíme. Pane, smiluj se nad námi a daruj svému lidu mír! Smiluj se, Hospodine!

2/ Bože, myslíme na všechny nemocné Covidem nebo jinými chorobami, kteří se ocitli stranou zájmu médií nebo svých blízkých, protože všechna naše pozornost směřuje k místům bojů. Prosíme za jejich uzdravení. V naší náboženské obci se modlíme za Martina, sestru Volkmerovou a bratra Klazara. Smiluj se, Hospodine!

3/ Prosíme tě, Pane, za církev v čase zkoušky, když hledá cesty, po nichž by mohla jít. Veď svým Duchem její biskupy a patriarchu, aby rozhodovali moudře a byli svým věřícím vzorem života a modlitby. Smiluj se, Hospodine!

How to Share With Just Friends

How to share with just friends.

Posted by Facebook App on Friday, 5 December 2014

Sestry a bratři!

Začala postní doba, čtyřicetidenní příprava na Velikonoce. Křesťané do ní už od nejstarších dob vstupovali postem, který se ze dvou dnů rozšířil na Svatý týden a později na 40 dnů, připomínajících Ježíše, jenž se po svém křtu v Jordánu 40 dnů postil (Mt 4, 2, L 4, 1 n). Církevní otcové viděli v postu také odkaz na půst praotce Mojžíše (Ex 34, 28) nebo proroka Elijáše, postícího se cestou k hoře Chorébu (1 K 19, 8), stejně jako na 40 roků putování Izraele pouští.

Ježíšův půst nebyl projevem jeho asketismu, ale příležitostí osvědčit při křtu přijaté mesiášské pověření. Půst zachovávali později i Ježíšovi učedníci, ale Ježíš mu dal zcela jiný smysl. Nebyl záslužným skutkem, jímž by se člověk mohl chlubit, nýbrž znamením a obrazem návratu k Bohu, pokáním, které se odehrává ve skrytosti. Jako návrat k Bohu představuje záležitost velmi osobní a v podstatě radostnou (Mt 6, 16 – 18). Mistr své učedníky obhajoval, když byli kritizováni, že se neřídí příkladem farizeů a nenásledují žáky Jana Křtitele v množství zachovávaných postních dnů. Pro jeho učedníky nastala mesiášská doba jeho příchodem, proto je půst v Ježíšově přítomnosti něčím protismyslným. Mesiášská doba je dobou radosti, nikoliv smutku (Mk 2, 18 n, Mt 9, 15). I pro apoštoly měla nastat doba postu, až Mesiáš odejde (J 16, 20). Ani pak se půst neměl chápat jako záslužný skutek, ale měl vyjadřovat připravenost na Mesiášův nový příchod.

Starokřesťanská církev vnímala půst jako prostředek k duchovnímu boji spolu s modlitbou. Věřící se postili před Velikonocemi, zvláště v den Kristova spočívání v hrobě, kandidáti křtu před jeho přijetím, stejně tak vykonavatel i ti, kdo křtěnce doprovázeli. Někteří křesťané se zdržovali jídla a radovánek před přijetím Večeře Páně, aby tak podpořili modlitební přípravu. Potraviny, které člověk ušetřil postem, se rozdávaly chudým.

Přísná postní praxe ustoupila ve středověku spolu s názorem, že je půst prostředkem k potlačování tělesných žádostí. Dnešní člověk je k předpisům staré církve spíše skeptický a církve se pro čas postu omezují na pouhá doporučení, nic nenařizují. Každý má možnost zvážit, jaký postup je pro něj v dané době nejlepší, aby mu duchovně prospěl.

Čtení evangelia 1. neděle postní popisuje Ježíšův čtyřicetidenní půst, během něhož přicházelo pokušení. Děj se odehrává na poušti, která je pro evangelistu Lukáše místem přebývání démonů (L 8, 29, 11, 24). Ježíš, na něhož se ďábel dvakrát obrací slovy: „Jsi-li Syn Boží, … (3, 9), je vystaven zkoušce jako ten, kdo je jediným Synem Božím, v němž má Bůh zalíbení (L 3, 22). Na tři ďábelské pokusy o svedení Ježíš reaguje příklady z období putování do zaslíbené země, kdy byl Izrael podroben zkoušce a selhal (Dt 6 – 8). Kde Boží lid neobstál, Ježíš prokázal věrnost a poslušnost Syna, v němž má Bůh zalíbení.

I když můžeme hledat tuto podobnost ve zkouškách Izraele na poušti, v celém líčení události pokušení vyniká především Ježíšův osobní vztah k Bohu a jeho solidarita s lidmi. Nazaretský Mistr je vystaven zkouškám, jimiž prochází také člověk, a je přitom zbaven všech výsad. Tři pokušení jasně vyjadřují a potvrzují to, co bylo řečeno při křtu a co je také zapsáno v jeho rodokmenu: Ježíš je Syn Boží a žije tuto skutečnost jako opravdový člověk.

Po posledním odmítnutí ďábel Ježíše opouští a přerušuje svou činnost. Nenechá se definitivně zničit. V Jeruzalémě, kde skončil svá pokušení, jednou opět udeří (L 22, 3. 53, J 14, 30). Začíná se ukazovat Ježíšova cesta, která bude stále více srozumitelná. Jeruzalém je městem, které zabíjí proroky (L 13, 34) a v němž musí být naplněn Ježíšův osud (L 13, 33). Jeruzalém je jasným cílem jeho putování.

Sestry a bratři, všichni jsme vystaveni zkouškám a útokům zla. Dnešní evangelium nám ukazuje, že Ježíš podstoupil pokušení, která zastupují všechny další možné zkoušky, mající někdy velmi rafinovanou podobu. Cíl se zdá být chvályhodný, nabízené prostředky nezávadné, a přece tomu tak není. Ježíš na sebe vzal naši zranitelnost, a přesto ve zkoušce zvítězil nad zlem! Ukázal nám tak cestu k tomuto vítězství. Jeho výzbrojí byl velmi osobní a hluboký vztah k Bohu a Boží slovo, které neohroženě hlásal v každé situaci.

Všemohoucí Bože, ty nám dáváš milost připravovat se čtyřicet dnů na Velikonoce. Prosíme tě, dej, ať v postní době hlouběji pronikneme do tajemství Kristova života a stále opravdověji z něj žijeme. Neboť on s tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.