b_270_270_16777215_00_images_21_Chotěboř-památník_upálení_husitů_1421.JPG

Připomenutí událostí před 600 lety – smrti husitských bojovníků v roce 1421 v Chotěboři, Čáslavi, Kutné Hoře, Chrudimi a dalších místech. Připomenutí se bude konat jednak v Chotěboři, kde se 3. 2. 2021 od 17:00 hodin uskuteční pietní akt, tedy místě, kde události začaly. Druhá připomínka se uskuteční 4. 2. 2021 od 17:00 hodin v dalších obcích. Výzva připomenutí událostí je určena všem náboženským obcím Církve československé husitské, které se budou chtít připojit. Speciálně jsou osloveny náboženské obce Církve československé husitské v místech, kde k událostem došlo, aby se do jejich připomenutí zapojily, jde však o dobrovolnou výzvu pro všechny náboženské obce naší církve.

Návrh průběhu pietního aktu 4. 2. 2021:

Pietní akt se koná před sborem CČSH (případně část v jeho interiéru)

  • Krátké historické uvedení události
  • Modlitba se vzpomenutím na ty, kteří zahynuli před 600 lety
  • Rozsvícení svící a jejich kladení do tvaru kalicha (v prostranství před sborem) (varhanní hudba)

Po uskutečnění pietního aktu zašlete, prosíme, stručnou zprávu a fotografie z jeho průběhu na adresu: JUDr. Miroslav Houška, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. (tel.: 602 346 270)

Doporučujeme o této připomínce v místech, kde k nim došlo, napsat zprávu do místního tisku.

Historické pojednání JUDr. M. Houšky je zařazeno v Českém zápase 2021 č. 5 (s. 1 a 3).

V příloze je reflexe události a náměty k modlitbě při této příležitosti.

S bratrským pozdravem

Tomáš Butta
patriarcha-správce církve

V Praze dne 22. ledna L.P. 2021

jpgPozvánka ke stažení


600 let od smrti husitských bojovníků v Chotěboři  a na dalších místech

Myšlenky k modlitbě

Před Boží milosrdnou tvář předkládáme oběti lidského násilí a válek.

Do modliteb zahrnujeme ty, kteří trpěli a byli vydáni na smrt kvůli své víře a svému náboženskému přesvědčení, kterého se nezřekli, ale statečně si za ním stáli.

Jmenovitě připomínáme Jana Husa a také husitské vyznavače a bojovníky, kteří zahynuli před 600 lety v Chotěboři a na dalších místech naší vlasti.

Kristova spravedlnost a milost ať je trvalou nadějí pro všechny, kteří odešli z tohoto světa násilnou smrtí.

Modlíme se za mír ve světě a pokoj v lidských srdcích; za smíření a překonávání nenávisti mezi lidmi a projevů zla, příkoří a nespravedlnosti kdekoli ve světě i dnes.

Prosíme za schopnost dodržovat závazky a dohody, vyvarovat se nečestného a úkladného jednání a místo hněvu a pomsty v síle Ducha Kristova prokazovat druhým dobro a milosrdenství.

Temné stíny krutosti válek v dějinách a době husitské

Na rok 2021 připadá výročí okázale kruté popravy na Staroměstském náměstí v Praze. Hromadné nemilosrdné usmrcování spojené s krutostí se vyskytovalo během lidských dějin v čase válek. V Evropě tomu bylo na počátku novověku v čase třicetileté války, a také již ve válkách husitských náležejících do středověku.

Husitům se vytýká násilí a krutost. Husité však válku nevyvolali, ale dožadovali se zprvu mírovou cestou náboženské svobody. To však nebylo ze strany tehdejší středověké církve umožněno, nýbrž husité byli pro své náboženské  přesvědčení vystaveni jako církví označení kacíři útisku a násilí, jak to vyjadřuje husitský kněz a teolog Martin Lupáč ve svém obranném spise: „.. protivníci pravdy žádného místa ke slyšení nepůjčivše, počali pokojným Čechům náramně veliké nátisky činiti, pálením, mordováním, do šachet zaživa metáním, topením, u vězení mořením, a jinými divnými smrtmi a násilím…“ Válka přinesla s sebou krutost a násilí, kdy lidský život protivníků ztrácel svoji cenu. Tyto jevy byly ve válečné době na obou stranách. Prof. Petr Čornej ve své knize o Janu Žižkovi říká, že „v drsné praxi, zacílené proti ideovým odpůrcům, si obě znepřátelené strany skutečně neměly co vyčítat“. Zvláště událost v Chotěboři v únoru roku 1421 dokládá krutost, kdy se oběťmi stali husité, respektive táboři. Určitou odvetou bylo později dobytí města Chomutova husity. Podle prof. Františka Šmahela Chomutovský masakr patří k nejtemnějším událostem celých husitských válek, kdy „táboři, jako by chtěli pomstít své pobité bratry z Přelouče, z Chotěboře a jiných míst“. Nutno podotknout, že masakry obyvatelstva v případě dobytí města, jako například pobití a upálení v Přelouči nebo Chotěboři byly spíše výjimečné, jak uvádí historik Martin Musílek ve stati v publikaci „Husitské století“.

Přesto Staré letopisy české podávají četné zprávy o upalování těch, kteří byli v boji poraženi a patřili k nepřátelské straně. Událost v Chotěboři je zde podrobněji popsána tak, že Jan Opočenský tábory vylákal ven z města a slíbil jim na svou víru a čest, že je zachová při životě. Ve skutečnosti byli nahnáni do tří stodol a upáleni. Vyskytuje se zde údaj o sedmi stech obětí z řad husitů a životy čtyřiceti dalších byly ukončeny v Horkách u Čáslavi. Podle svědectví Kroniky Vavřince z Březové bylo zabito více než tisíc mužů a Petr Hromada a dva kněží byli následně upáleni na náměstí v Chrudimi.

Jan Hus a mučedníci v utrakvismu

Na desce památníku v Chotěboři je událost dávána do souvislosti s událostí upálení Mistra Jana Husa v Kostnici v roce 1415. Hus zemřel smrtí upálením jako církví odsouzený kacíř. Od 13. století byl zaveden pro zatvrzelé kacíře trest smrti upálením. Hrozná smrt byla spojena se symbolickým významem, že touto popravou církev neprolévá krev. Kazatel a teolog Mistr Jakoubek ze Stříbra církví označené kacíře Jana Husa a Mistra Jeronýma Pražského nazval „blahoslavenými mučedníky“. V husitství se projevoval v návaznosti na starokřesťanskou i středověkou liturgickou praxi kult mučedníků, těch, kteří zemřeli násilnou smrtí pro svoji víru, zvláště pro Kristův zákon a pro zastávání kalicha – přijímání pod obojí. Jejich památka byla uchovávána v bohoslužebných shromážděních a kázáních, doložena v liturgických textech i na konkrétních místech.

K prvním mučedníkům Martinovi, Janovi a Staškovi z roku 1412 přibyli dva husité upáleni počátkem června 1415 v Olomouci. Papež Martin V. vydal dvě buly proti husitskému kacířství 22. února 1418 a vyzýval ke stíhání kacířů inkvizicí. V období let 1419-1420 probíhaly „hony na kacíře“. V roce 1420 byli uvrženi do kutnohorských dolů „kutnohorští mučedníci“ a „litoměřičtí mučedníci“ byli utopeni v Labi, jak o tom zachycuje zprávu i Jan Amos Komenský ve svém spise „Historie o těžkých protivenstvích církve české“. V tomto spise jsou patrné Komenského sympatie k táborům (Táborským), neboť Jednota bratrská myšlenkově navazovala na biblicky důsledné učení táborů s tím, že inspirována Petrem Chelčickým odmítala užití násilí.

Násilí z náboženských motivů a norma Ježíšova evangelia

Násilí z náboženských důvodů (motivů) je proti duchu Krista a jeho evangelia. Ze svědectví evangelií zřetelně poznáváme, že Ježíš odmítá fyzický boj pro věc evangelia a prosazování Božího království: „Vrať svůj meč na jeho místo; všichni, kdo se chápou meče, mečem zajdou“ (Mt 26,52; srov. J 18,36). Odmítá i „zázračné potrestání nepřátel“ v podobě „ohně z nebe“. Když nebyl Ježíš přijat v Samaří, tak jeho učedníci Jakub a Jan řekli: „Pane, máme přivolat oheň s nebe, aby je zahubil, jako to učinil Eliáš?“ On je za to pokáral: „Nevíte, jakého jste ducha. Syn člověka nepřišel lidi zahubit, ale zachránit“ (L 9,54-56, srov. Mt 26,53). Kontrastním textem je: „Nemyslete si, že jsem přišel na zem uvést pokoj; nepřišel jsem uvést pokoj, ale meč“ (Mt 10,34). Podle některých vykladačů Bible to však znamená, že Ježíšovo učení přináší znepokojení a proti učedníkům bude užit meč, nikoli však pokyn, že oni se mají vyzbrojovat. Ježíšovo poselství je evangelium pokoje (Ef 6,15).

Dne 19. 1. 2021 T. Butta


Plánované události

středa, 03 březen 2021; 19:00 -
Studentská bohoslužba HTF (Vinohrady)
neděle, 07 březen 2021; 08:30 -
Brno – Maloměřice, bohoslužba
neděle, 07 březen 2021; 09:00 -
Kuřim - bohoslužba
neděle, 07 březen 2021; 09:00 -
Bohoslužba Praha - Vinohrady
neděle, 07 březen 2021; 09:00 -
Bohoslužba v Hodoníně
neděle, 07 březen 2021; 09:25 -
Mariánské Lázně - bohoslužba
neděle, 07 březen 2021; 09:30 -
Bohoslužba Praha - Nové Město
neděle, 07 březen 2021; 11:00 -
Zlín - on-line songová bohoslužba
neděle, 07 březen 2021; 15:00 -
Vlašim bohoslužba
neděle, 07 březen 2021; 18:00 -
Bohoslužba Hradec Králové