b_270_270_16777215_0_0_images_articles_jana_silerova.jpg

Promluva emeritní biskupky Jany Šilerové, která svým titulem předjímá vyvrcholení tohoto velikonočního týdne.

Velikonoční tajemství víry. Tajemství, ze kterého naše kultura žije už dva tisíce let. Celé generace na radosti věčného života stavěly své životy časné. Není snad nikdo, kdo by o tom aspoň neslyšel.

Jak to přiblížit dnes – v situaci, se kterou si nevíme rady? O coronaviru nic moc nevíme, o to víc se ho bojíme. Není divu, že nejen internet přetéká konspiračními teoriemi všeho druhu. Podle slovníku naučného konspirace (z latiny: spiknutí) je „metoda a opatření, které je třeba zachovávat v zájmu utajení“, neboli – bylo to jinak, ale nesmí se to říkat. Lidově: jedna bába povídala. Nic nového pod sluncem: Navzdory Ježíšově historicky prokázané existenci se to dnes kolem ní kupí nejrůznější konspirační teorie. A co teprve Ježíš Kristus – ukřižovaný a vzkříšený! Např.: Ježíš ukřižován nebyl, místo něj to byl někdo jiný. Nebo: Na kopí mu k ústům podstrčili utišující drogu, aby ho pak při ukládání do hrobu oživili, on se párkrát ukázal a dožil někde jinde. Nebo: I když byl ukřižován, umřel a byl pohřben, jeho tělo ukradli. Nebo: Měl dvojníka! Nebo...

No ano! Jak pojmout, pochopit a vyjádřit to neuvěřitelné, které se stalo skutkem: Boží zaslíbení došlo v Ježíši Kristu naplnění. Pán vstal, život dal, Boha chval! Tajemství víry.

S nadsázkou lze říct, že vlastně všechny teologické teorie o Božím zjevení v Kristu v sobě nesou taky jakési konspirační jádro – každý po svém přece nejlépe ví, jak to bylo... Ostatně dějiny církevních dogmat o tom svědčí leckdy krvavě. Vyjádřit vztah k Bohu, víru – důvěru v jeho vzkříšeného Syna, radost ze života věčného snad slovy ani nelze. Jde o osobní, živý vztah důvěry.

Vzájemná láska Boha k člověku a člověka k Bohu. Jen zkuste vy sami popsat svou lásku, když jste se zamilovali. Taky vám chybělo slov. I Shakespeare občas sklouznul k sentimentálnímu klišé, Dante s Beatricí to taky nezvládal a Puškin s Taťánou taky nic moc. Snad jen malířům, nebo ještě lépe hudebníkům se daří vyjádřit nevyslovitelné. Hudební veledílo G. F. Händela Mesiáš vydá za štosy velikonočních kázání. Zkuste si ho pustit, když už nemůžete do kostela. V závěrečném Alleluja je všechno.

A tak budeme opět procházet pašijovými událostmi s Ježíšem. Jeho křížovou cestu na Golgotu až ke hrobu. Se ženami poběžíme k učedníkům zvěstovat odvalený kámen a prázdný hrob. S nedůvěřivým Petrem se poběžíme přesvědčit. S Tomášem si budeme chtít sáhnout do Ježíšových ran, ale pak to se zahanbením neuděláme a vyznáme Pán můj, Bůh můj. A my ženy budeme mít tak trochu radost, že právě ženám se Ježíš prvně zjevil jako vzkříšený, i když apoštol Pavel později napsal, že se tak stalo Petrovi...

Přeji nám všem, abychom i letos s duchovní poctivostí vyznali, že „jsem jist, že ani smrt ani život, ani andělé ani mocnosti, ani přítomnost ani budoucnost, ani žádná moc, ani výšiny ani hlubiny, ani co jiného v celém tvorstvu nedokáže nás odloučit od lásky Boží, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu.“ (Jak je psáno v listu Římanům 8,38n), protože přece Pán vstal, život dal, Boha chval!

Mgr. Jana Šilerová
Emeritní biskupka Církve československé husitské


Nejnovější z ccsh.cz

Další aktuality pokračují na ccsh.cz