Česká televize v rámci cyklu "Sváteční slovo" odvysílala včera 23.5. na ČT2 od 10:30 promluvu sestry Hany Tonzarové.
O plodech z Božího sadu
Jsme v ovocném sadu a není to náhoda, že jsme právě zde. Po Vánocích a Velikonocích slavíme Svatodušní svátky. Prosíme o vylití ducha, o životí boží síly, díky níž žijeme další rok života a příroda spěje opět k tomu, aby vydala své ovoce jako tyto stromy zde, z nichž zanedlouho dozraje dobré ovoce.
Apoštol Pavel biskup Galatské vyzývá: jsme-li živi Duchem, dejme se Duchem také vést a jezme jeho ovoce. Ovoce Božího Ducha je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, tichost a sebeovládání.
Z lásky Bůh sestoupil na tento svět. Z lásky se Ježíš za nás obětoval a dal nám přikázání, abychom milovali Boha a milovali bližního jako sebe sama.
Radost zaslibuje Ježíš svým učedníkům zůstanou-li v jeho lásce, tak jako ratolest při svém kmeni.
Pokoj vám, přál Ježíš a učil své mučedníky, aby ho nesli do všech míst. A těm, kteří ho působí, zaslíbil, že budou nazváni syny božími.
Trpělivost Bůh osvědčuje od počátku stvoření. Pro záchranu všech sestoupil v Kristu mezi nás, abychom ho mohli následovat. A osvědčuje jej stále, dokud se neobrátíme na cestu za ním a k němu.
Laskavost, Bůh jako láska koná z lásky. Ježíš ve své laskavosti vnímá každého. A můžeme-li laskavost ztotožnit s milosrdenstvím, tak je zaslíbeno všem, kteří jsou milosrdní.
Dobrota. Ve své dobrotě nás Bůh přijímá jako marnotratné syny, kdykoli se s pokáním k němu obracíme. Ježíš ve své dobrotě nepocítil nenávist proti těm, kteří ho vydali na smrt. Nás učí, abychom se zlými nejednali jako oni s námi, ale milovali své nepřátele a modlili se za ty, kteří nás pronásledují.
Věrnost prokazuje Bůh ve smlouvách. Ježíš je osvědčil ve svých slovech i v činech a to až na smrt na kříži. Po modlitbě k Nebeskému Otci, ne jak já chci, ale jak ty chceš. K věrnosti k Bohu i k lidem učí i nás.
Tichost znamená schopnost naslouchat. Bůh slyší modlitby spravedlivých. Ježíš jako beránek tichý vydal sám sebe v oběť za naše hříchy.
Nakonec sebeovládání. Bůh vládne celým vesmírem. Pán života i smrti. V jeho rukou je i poslední soud. Abychom obstáli, učí Ježíš službě těm nejnepatrnějším.
Představme si, že by každý strom tohoto sadu nesl jedno z těchto ovocí a my bychom si ho mohli utrhnout. Koš plný ovoce nám přináší Bůh v Ježíši Kristu v Duchu svatém. Jsou to Boží dary. Ježíš říká: po ovoci poznáte je. Tak máte vodítko po orientaci v tomto světě, abychom se nenechali svádět různými tvrzeními, ale kéž je nám i mementem, protože i nás poznávají lidé po našem ovoci. Ano, jak jednáme a co po nás zůstává. Pachuť zloby, nenávisti, závisti i rozporů, rozkolů a dalších skutků svévole, jak je nazývá apoštol Pavel, nebo chuť božího ovoce? Láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, tichost a sebeovládání.
Kristus hledal na fíkovníku fíky, i když nebyl čas fíků. Vnesl tedy lásky v dobách lásky i nelásky. Radost i v dobách neradosti, pokoj i v dobách nepokoje. Buďme trpěliví, laskaví, i když mnozí budou nelaskaví a netrpěliví. Buďme dobří, i když se kolem zvedne nenávist, buďme věrní, i když kolem bude řádit nevěra. Buďme tišší a sebeovládejme se, byť se kolem vzdouvala ega. Tak jako ne všechna ovoce dozrávají ve stejný čas, kéž neseme ve svých košících každý den alespoň jedno z ovocí Božího ovocného sadu.
