b_270_270_16777215_0_0_images_22_Petřek.jpg

Článek historika Martina Jindry k 80. výročí vojenské operace Anthropoid na Aktuálně.cz, kde hovoří i o roli věřících naší církve při podpoře operace Anthropoid (Moravcovi, Jeřábek).

"Nebyl spáchán zločin, byl vykonán soud a trest, soud dobře uvážený a trest dobře připravený," pronesl 30. května 1942 k likvidaci říšského zastupujícího protektora Reinharda Heydricha v londýnském proslovu k domovu tehdejší exilový ministr Jaroslav Stránský. Parašutistům pomáhaly stovky lidí, mnohdy je nezlomilo ani tvrdé mučení gestapa. Aktuálně.cz přináší příběhy několika z nich.

"Uvažujte, přátelé, čím to je, že v době, kdy smrt kosí statisíce životů na bojištích, měl pražský útok na Heydricha ve světové veřejnosti ohlas, který na chvíli tlumil i zájem o válečné zpravodajství. Pamatujte, že v Heydrichově osobě - smíme-li takové mrše přisuzovat osobnost - postihla trestající spravedlnost poprvé od začátku války i poprvé od začátku Hitlerovy vlády člena nejužší nacistické tlupy, politické a policejní eso, ale také eso vojenské," řekl v témže proslovu Jaroslav Stránský.

Ve středu 27. května 1942 byla v Praze Libni po dlouhých přípravách dvojicí československých výsadkářů Josefem Gabčíkem a Janem Kubišem realizována vojenská operace Anthropoid, při které byl Heydrich smrtelně zraněn. V Protektorátu Čechy a Morava byl okamžitě vyhlášen civilní výjimečný stav, obnoveno bylo stanné právo. Nacisté rozpoutali teror.

Ten se ještě vystupňoval po Heydrichově smrti 4. června 1942. Na popravištích umíraly stovky českých vlastenců. Dne 10. června 1942 byl v rámci "odvetných opatření" zpečetěn osud obyvatel obce Lidice. Po čtrnácti dnech (24. června 1942) postihl téměř stejný osud obyvatele osady Ležáky, kteří ač většinou alespoň tušili, že se u nich ukrývá "hledaná osoba" nic, ani v době nejtvrdších represí neprozradili.

Ve snaze vypátrat co nejrychleji útočníky a zastrašit obyvatelstvo byla zavedena celá řada dalších represivních opatření. Pod vedením Heinze Pannwitze vznikla zvláštní vyšetřovací komise, která měla k dispozici dvanáct set říšských úředníků, příslušníků gestapa a policejních specialistů. Naplno se rozjela propagandistická kampaň, do které se zapojila i protektorátní vláda. A v této stísněné atmosféře doposud nevídané surovosti a strachu nabídly rodiny podporovatelů a dosavadních ubytovatelů parašutistů životy své i svých blízkých.

Útočiště v pravoslavném chrámu

Nepostradatelnou a vůdčí postavou mezi nejbližšími podporovateli a ubytovateli "pražských parašutistů" byl sokolský činovník, řídící učitel Jan Zelenka Hajský. Právě na učiteli Zelenkovi a pravoslavném kaplanovi Vladimíru Petřkovi ležela hlavní tíha při zajišťování potravin a dalších věcí denní potřeby po přesunu sedmi parašutistů do pravoslavného chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze.

Je již dobře známou skutečností, že kontakt mezi Petřkem a Zelenkou-Hajským zprostředkoval Jan Sonnevend, bývalý ředitel brněnské Okresní nemocenské pojišťovny a předseda sboru starších v chrámu sv. Cyrila a Metoděje společně s bývalým československým legionářem a vedoucím účtárny Československého Červeného kříže Petrem Fafkem. Oba muži se setkávali na půdě Masarykovy ligy proti tuberkulóze.

Článek pokračuje zde