Já však, Hospodine, důvěřuji tobě, říkám: “Ty jsi Bůh můj, moje budoucnost je ve tvých rukou.“ Text kázání k letošní Květné neděli sestry farářky Jany Skořepové z náboženské obce CČSH Příbram – Březové Hory, své pozdravy připojuje i pastorační asistentka Štěpánka Sedlecká.
Já však, Hospodine, důvěřuji tobě, říkám:“Ty jsi Bůh můj, moje budoucnost je ve tvých rukou“.
Žalm 31,15-16
Milé sestry a milí bratři v Kristu. Touto Květnou nedělí začíná velikonoční týden. Připomínáme si ji Ježíšovým památným vjezdem do Jeruzaléma a dále pak navazujícími událostmi velikonočního týdne popsanými v Bibli svaté v evnageliích Matoušově, Markově, Lukášově a Janově.
Vždy novým způsobem nás křesťany tyto velikonoční události oslovují. Připomenutí si a prožití velikonoc je však v tomto roce pro nás velmi nezvyklé. Prožíváme je v těžké době - slovo Koronavirus už zůstane nadále spjato s našimi životy.
Kéž stojí Kristus za námi, když tápeme, jsme v nejistotě, v rozpoložení. Kéž jsme ale i v těchto dnech, kdy máme relativně mnohem více času na přemýšlení vnímavější, otevřenější srovnáváním uvažujeme o smyslu našeho života.
Vidíme a zaráží nás zranitelnost a křehkost naší moderní civilizace, která se nám zdála být zcela samozřejmá, tak jak jsme v ní žili. Zdálo se nám nemožné, aby si naše lidská moudrost nedokázala poradit se všemi situacemi, které nám život přinášel. Jako věřící křesťané potřebujeme vědět, že Bůh nás neopouští, že na nás nezapomněl, že nám stále pomáhá. V událostech, které prožíváme, nás nabádá jen k přemýšlení o naší vnitřní svobodě. K životu v pokoře, k oproštění se v něm od ulpívání na věcech hmotných, na světských výhodách a prostředcích - jak je za každou cenu získávat. Vede nás k uvědomění si, že On je v našich životech tím Cílem.
K němu ať se upírají bratři a sestry naše prosby a modlitby. Prosme o naději, která ruší strach z budoucnosti - která zažene strach z koronavirové pandemie. Kéž nás letošní velikonoce vedou k zamyšlení, co bude dál s našimi životy, protože jen v čistých myslích a upřímných a pokorných srdcích se bude chtít Spasitel s námi nadále setkávat a dávat nám novou sílu k dalšímu životu, myšlení a konání v něm.
My lidé můžeme ve svých životech mnoho získat, můžeme ale také v nich mnoho ztratit. Dar života jsme každý z nás od Boha dostali - k němu ale i svobodu svědomí - jak ho chceme žit?! Ptejme se každý sám sebe - jak žiji svůj současný život, komu jsem v něm ku prospěchu, co je v něm ode mne očekáváno? Co chceme ale i co nechceme v našich životech získat - co nechceme v nich také ztratit a promarnit.
Poděkujme v těchto časech za velkorysost a nezištnou službu našich profesionálů – zdravotníků, sociálních pracovníků, policistů, hasičů, prodavaček... Poděkujme všem dobrovolníkům zásobujícími potřebné rouškami, pomáhajícími s nákupy a službami seniorům a dalším potřebným. Děkujme všem těm, kteří nastoupili Kristovu cestu oběti a dokazují ji svojí láskou k nám – bližním.
Závěrem tohoto zamyšlení se na Květnou neděli vybírám opět slova Žalmu 31,1-4: Hospodine, utíkám se k tobě, kéž nejsem na věky zahanben; pomoz mi vyváznout pro svou spravedlnost! Skloň ke mně své ucho. Tys můj skalní štít a pevná tvrz má, veď mě pro své jméno a doveď mě k cíli.
Pane, buď nám milostiv. Dávej nám poznat a zakoušet pod křížem tvé lásky, která objímá svět - ať i my lidé, každý z nás - dokážeme vidět druhého, svého bližního - a přijmout ho do svého světa a života lásky a pomoci.
Amen.
Píseň č. 291 – Dej nám moudrost, odvahu
1) Dej nám moudrost, odvahu pro dny obav, pro dny strastí, s tebou jít i přes propasti; dej nám moudrost, odvahu.
2) Dej nám moudrost, odvahu pro pravdu se všeho zříci, pamatovat na trpící; dej nám moudrost, odvahu.
3) Dej nám moudrost, odvahu pro čas vezdejšího žití, ať v něm naše láska svítí; dej nám moudrost, odvahu.
4) Dej nám moudrost, odvahu pro ty mnohé kroky malé, Pane, zůstaň s námi stále; dej nám moudrost, odvahu.
S pozdravem pokoje
Jana Skořepová, farářka
Štěpánka Sedlecká, pastorační asistentka
Náboženská obec CČSH Příbram – Březové Hory
