Texty: Iz 11, 1-10; Ř 15, 4-9; Mt 3, 1-12
Modlitby:
1/ Bože, v čase Adventu toužíme po naplnění zaslíbení pokoje, který zvěstují proroci. Dobrý Pane, přáli bychom všem lidem dobré vůle, aby mohli prožívat vánoční svátky se svými rodinami, v míru a v pokoji. Prosíme za mír pro celý svět, zvláště pro Ukrajinu. Modlíme se za její obyvatele, kteří stráví první Vánoce na bojištích nebo v cizí zemi jako uprchlíci. Ať je povzbudí zvěst o naději, kterou přinese vánoční evangelium! Smiluj se, Hospodine!
2/ Pane, prosíme za ochotu dělit se v tomto čase přípravy na Vánoce s potřebnými o čas i hmotné prostředky. Myslíme na děti s postižením, děti, které jsou velmi vážně nemocné a zůstávají odkázané na pomoc druhých, modlíme se za pečující rodiče a další příbuzné těchto dětí. Kéž jsou lidé vnímaví k bolesti a utrpení druhých a také ochotní podpořit dobrá díla pomoci. Smiluj se, Hospodine!
3/ Modleme se za seniory v sociálních zařízeních a léčebnách dlouhodobě nemocných i za seniory žijící osaměle. Prosme za ně, aby cítili podporu a lásku bližních, aby nebyli vystaveni lidsky nedůstojným situacím a necítili se nepotřební a zbyteční. Kéž se všem, kdo poctivě žili a pracovali, s láskou se starali o své rodiny, dostane uznání a péče! Smiluj se, Hospodine!
4/ Modleme se za nemocné z našich rodin a náboženské obce, za ty, kdo nás prosili o modlitbu, za všechny potřebné. Pane, ty znáš naše srdce, naši víru, víš, co nás trápí, čím se vzdalujeme od tebe i od svých blízkých. Prosíme nejen za uzdravení těla, ale i za své vnitřní uzdravení a obnovení ducha! Smiluj se, Hospodine!
Sestry a bratři!
V tomto čase před Vánoci si často navzájem přejeme pokoj, pokojné svátky. Dění kolem nás ale svědčí o všem jiném, jen ne právě o pokoji! Na Ukrajině probíhá válka, která stála život už desítky tisíc vojáků i civilistů na obou stranách. V Evropě přibylo lidí, žijících v chudobě, kteří jsou rádi, že mají co jíst a kde přespat. Na další potřeby života jim už nezbývá. Nejistotu a strach z budoucnosti přiživují nejrůznější tvůrci spikleneckých teorií, jimž asi dělá dobře, když mohou své blízké strašit a přivádět je k zoufalství. Panujících obav pak využívají populisté, toužící si vybudovat kariéru a zajistit vzestup lacinými sliby šťastných zítřků, pokud to budou právě oni, které občané vynesou do příslušných funkcí.
„I vzejde proutek z pařezu Jišajova a výhonek z jeho kořenů vydá ovoce (Iz 11,1),“ povzbuzuje prorok Izaiáš své současníky. Už dříve spojil pád nepřítele ze severu (Asýrie) s příchodem krále - osvoboditele a dárce pokoje (9. kap.) a teď připojuje další podrobnosti.
Královský rod je přirovnán ke kmeni stromu, z něhož už zbyl pouhý pařez nebo snad jen kořen skrytý v zemi poté, co byl vykonán Hospodinův soud nad královským domem Davidovým i nad judským lidem. Tento Jišajův kořen, už skoro odepsaný, se znovu zazelená, když z něj vzejde proutek, mladý výhonek a s ním přijde nový začátek. Mesiášský král z Davidova rodu bude jako slabá větévka na starém pařezu, ale přinese naději.
Bude naplněn Božím Duchem, jako kdysi starozákonní soudci nebo praotcové, aby vykonal veliký čin, vysvobodil lid ze zajetí, nesrovnatelného s žádným útiskem nebo zotročením, jakými kdy lid Izraele prošel! Zaslíbenému králi bude dán Boží Duch nikoliv na chvíli, ale natrvalo a spolu s ním vlastnosti jeho velkých předků: Šalomounova moudrost, Davidova síla a poznání, bázeň proroků i praotců. Díky těmto darům bude král spravedlivě vládnout a soudit jako sám Bůh. U něho najdou svá práva ponížení a bezprávní, naopak ti, kdo jednali proti pravdě, budou postaveni před soud. Svévolník nemůže očekávat slitování! Král ho zahubí svými ústy a usmrtí ho dechem svých rtů.
Mesiášova spravedlivá vláda přinese pokoj, o jakém se lidu mohlo jen zdát.
Těžko by mohl být tento rajský stav popsán lépe! Divoká zvířata znamenala pro starověkého člověka velké ohrožení. Zatímco jsou jednotlivé druhy živočichů, o nichž Izajáš mluví, součástí jediného potravinového řetězce, v království Mesiáše boj o přežití ustoupí. Celá země i všichni na ní poznají Hospodina a narovnají se vztahy mezi nimi.
Jako se vojáci shromažďují kolem svého praporu, tak se národy semknou kolem proutku z Davidova rodu, pravděpodobně na Siónu. Stane se útočištěm mnohých.
Když prorok Jan Křtitel volal muže a ženy z Judska k pokání, byla Izaiášem prorokovaná Boží vláda přímo přede dveřmi: „Čiňte pokání, neboť se přiblížilo království nebeské.“ (2) Jako by Křtitel vyzýval k zamyšlení a rychlému jednání, neboť se blíží změna režimu, už je tady, už se projevují její účinky, je nejvyšší čas! Brzy se ukáže, že na tuto Janovu výzvu nejcitlivěji zareagují kolaboranti s Římem, totiž celníci, zatímco zbožní farizeové, považující sami sebe za prodlouženou ruku Boží mezi bezbožníky, ji nechají bez povšimnutí.
Snad tak trochu tajně za Janem k Jordánu přeci někteří ze saduceů a farizeů jdou. Oficiálně se k němu neznají, ale soukromě se odváží. Na Janově zvěsti může být něco pravdy... Janova reakce je velmi tvrdá: Plemeno zmijí! (7-8) Jestliže Bůh přichází, aby naplnil zaslíbení daná Abrahamovi, není vůbec jisté, že platí také pro ně. Kdo se odvolává na Abrahama, musí také věřit jako Abraham.
„Sekera už je na kořeni stromů; a každý strom, který nenese dobré ovoce, bude vyťat a hozen do ohně.“ (10) Je vidět, že krize, jde do hloubky, opravdu až ke kořenům. Zatímco podle Izajášova proroctví zůstal z davidovské říše jen pařez, z něhož opět vzejde výhonek, Jan Křtitel je radikálnější. Tentokrát bude vykopán i kořen. Kdo nezmění smýšlení, nevejde do Božího království!
Pane, probuď v nás touhu po návratu k tobě. Vyznáváme před tebou, že pokud naše odhodlání neprovází tvá milost, nedokážeme v dobrých úmyslech vytrvat. Ty jsi ale věrný a provázíš nás na našich cestách.
Bože, nevidíme kolem sebe, že by dobro vždy vítězilo nad zlem, přesto věříme tvému zaslíbení, které jsi dal svému lidu. Věříme, že Boží království je zde mezi námi a působí. Zlo ho nemůže přemoci, i když se někdy zdá, že je spravedlnost slepá, po lidských právech se jen šlape a k nedorozuměním a sporům nedochází pouze mezi jednotlivci, ale i mezi celými národy. Tvůj pokoj, spojený s vědomím záchrany, nepatří k pokladům, které by se daly snadno odcizit.
Náš Bože, děkujeme za čas Adventu, čas očekávání a přípravy na setkání s tebou ve slovu i ve svátosti při slavení našeho vykoupení. Amen.
