b_270_270_16777215_0_0_images_22_Krista_krále.jpg

Texty: Jer 23, 1-6; Kol 1, 11-20; L 23, 33-43

Modlitby:

1/ Bože, modlíme se za trpící na Ukrajině. Myslíme na vojáky, ale také na civilisty, kteří čelí silnému bombardování ruskými zbraněmi. Milióny obyvatel Ukrajiny jsou bez proudu, nemohou si zatopit ani si ohřát vodu, na mnoha místech neteče pitná voda. V zemi jsou zranění a každý den umírají noví lidé.

Pane, prosíme za moudrost pro politiky, kteří vedou diplomatická jednání. Po pádu rakety na polské území v uplynulém týdnu si uvědomujeme, jak křehký je mír a jak snadno může být dosud neutrální země zatažena do konfliktu a jak rychle může eskalovat napětí.

Je nám líto obětí, nevinných civilistů, kteří zahynuli uprostřed všedního dne při plnění svých povinností. Přijmi je k sobě, Pane, a naplň duše pozůstalých pokojem.

Prosíme za ukončení války a za mír pro celý svět! Smiluj se, Hospodine!

2/ Bože, modlíme se za volbu nového prezidenta České republiky. Kéž voliči zvažují moudře, kterému kandidátovi dají svůj hlas. At je zvolena osobnost, která sjednotí rozdělený národ a přinese zemi pokoj. Smiluj se, Hospodine!

3/ Dobrý Bože, modlíme se za naše nemocné. Bud jejich silou a záštitou! At u tebe hledají povzbuzení a naději i dar trpělivosti při snášení bolesti.

Prosíme za duševně i duchovně trpící, jejichž bolesti lidé často nerozumí a svými necitlivými slovy je spíše zraňují, místo aby přinášeli pomoc.

Bože, ty znáš bolest každého z nás, víš o všem, co ji působí. At hledáme útěchu a povzbuzení především u tebe! Smiluj se, Hospodine!

Sestry a bratři!

Svatý Martin se jen trochu opozdil oproti kalendáři. Celé Česko v pátek a v sobotu zasypal sníh, děti se radují, technické služby jsou jako každý rok zaskočeny sněhovou nadílkou. Na konec občanského roku si ještě pár týdnů počkáme, ale ten církevní se naplňuje právě dnes, o slavnosti Krista Krále!

Za svůj vznik vděčí nejmladší svátek ke cti Páně papeži Piu XI., který ve své encyklice z r. 1925 rozvíjí myšlenku, že nejúčinnějším lékem proti rozkladným silám doby je uznání Kristovy královské vlády. Jejími plody jsou přiměřená svoboda, řád, klid, svornost a pokoj . Pro vyzdvižení královské důstojnosti Vykupitele se zdálo být přínosné ustanovit zvláštní svátek Krista Krále. Svátky mají totiž větší účinnost než dokumenty. Zasahují nejen mysl, ale i srdce.

V roce vyhlášení si křesťanský svět připomněl 1600. výročí přijetí nauky o Kristově soupodstatnosti s Otcem na ekumenickém koncilu v Niceji (325). Právě toto učení dovoluje oslavovat Kristův královský majestát.

I když mnozí vznášeli pochybnosti o zavedení samostatného svátku Krista Krále, protože se, podle nich, jeho myšlenka připomíná i jindy během církevního roku, nakonec se svátek prosadil a z poslední říjnové neděle se přesunul až na samý konec církevního roku. Zdá se, že to byla šťastná volba! Vyvýšený Pán je tak cílem liturgického roku i našeho pozemského putování vůbec, je  „tentýž včera, dnes i navěky (Žd 13, 8), Alfa i Omega, první i poslední, počátek i konec (Zj 22, 13)

PP Rubens @ artbible.info
PP Rubens @ artbible.info
Jaký je král, kterého dnes oslavujeme? Jeho příslib dostává už lid Staré smlouvy. Hospodin, jenž uzavřel smlouvu s králem Davidem (2 S 7, 12-16), pošle nového krále z Davidova rodu, jenž bude vládnout spravedlivě a moudře, takže nastane doba spásy, pokoje a bezpečí. Jméno tohoto krále  „Hospodin - naše spravedlnost" v sobě nese odkaz na božství Mesiáše. Skrze něj bude kralovat sám Hospodin.

Krista vjíždějícího na oslátku do Jeruzaléma vítaly zástupy jako krále a provolávaly mu slávu. Možná stejní lidé ve scéně Lukášova evangelia této neděle přihlížejí jeho ukřižování. Ježíš neztrácí nic ze svého královské důstojnosti, přestože je nelidsky ponížen a umírá mezi zločinci. Přitom se tiše modlí za své nepřátele:  „Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí. (34) Jeho modlitba je jiná než modlitby židovských mučedníků, kteří své trýznitele proklínali a haněli (2Mak 7, 19. 27), odpovídá jeho požadavku lásky k nepřátelům (L6, 28). Ježíš nepřiznává vlastní vinu, ale modlí se za ty, kdo ho popravují. Je vzorem křesťanského života, modlitby a utrpení.

Jaké povahy je Ježíšovo mesiášství, jeho královská vláda? Vojáci uvažují o politickém mesiáši, a tak s posměchem vybízejí Ježíše, aby zachránil sebe, je-li vyvolený Boží. Ďábelské pokušení!  „Kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde....! (L 9, 24)

Nápis na kříži je to jediné, co se nám o Ježíši dochovalo písemně z doby jeho života: Toto je král Židů (38) Uvádí obvinění i příčinu odsouzení. Zatímco v ústech vojáků a jednoho ze zločinců je Ježíšův královský majestát důvodem k posměškům, druhý ze zločinců o něm smýšlí jinak: Ježíši, pamatuj na mne, až přijdeš do svého království! (42) Spása je mu přislíbena ještě dnes . (43) Ten, který je Bohem ustanoven za soudce živých i mrtvých, snímá ze zločince vinu. (Sk 10, 42)

Kristus, vládce nebe a země, je pro člověka zdrojem naděje: lidské struktury plné zloby, intrik a nespravedlnosti převyšuje někdo, kdo na nás pohlíží s láskou. Je Králem - jediným, kterého se nemusíme obávat a jemuž smíme důvěřovat. Jedině s ním může náš život dojít proměny a naplnění. (Podle T. Špidlíka). Amen.