b_270_270_16777215_00_images_22_Vezmi_svůj_kříž.jpg

23. ne v mezidobí, 4. 9. 2022

Texty: Dt 30, 15–20; Fm 1–21; L 14, 25–33

Modlitby:

1/ Modleme se za oblasti zasažené záplavami v Pákistánu, kde zahynuly stovky lidí a další tisíce přišly o střechu nad hlavou. Prosme za spásu zesnulých a za útěchu pro pozůstalé. Modleme se za to, aby zemi nepostihla humanitární katastrofa v podobě nemocí a hladu. Smiluj se, Hospodine!

2/ Prosme za mír na Ukrajině, kde se už více než půl roku válčí. Modleme se za obyvatele této krásné země, aby neztráceli naději na ukončení bojů. Kéž se vláda nad touto krajinou vrátí do rukou jejího lidu! Smiluj se, Hospodine!

3/ Prosme za církev, aby se dokázala vypořádat s novou situací, v níž se ocitla. Modleme se za moudrost a rozumnost pro její představitele, ať dobře spravují svěřené diecéze a obce a hledají nejlepší řešení pro jejich duchovní i materiální rozvoj. Smiluj se, Hospodine!

4/ Bože, modlíme se za lidi na životních křižovatkách, uvažující, kterým směrem se vydat: Hledají nové zaměstnání, jiné bydlení, životního partnera nebo společenství. Dej, Pane, světlo našemu rozumu a sílu naší vůli, abychom vytrvale usilovali o nejlepší řešení a dokázali překonávat překážky, které život přináší. Prosme za to, abychom neprosazovali jen své osobní štěstí, ale hledali také dobro pro své bližní, zvláště pro ty, které jsi nám svěřil a s nimiž jsme spojili svůj život. Smiluj se, Hospodine!

5/ Modleme se za nemocné z našich rodin a z náboženské obce, zvláště za sestru Volkmerovou. Dej jí, Pane, sílu vzdorovat těžké nemoci. Do tvé ochrany svěřujeme také rodinu naší sestry. Smiluj se, Hospodine!

Sestry a bratři!

Každý z nás se několikrát denně rozhoduje o různých běžných záležitostech: Přemýšlíme, jak uspořádáme co nejefektivněji svůj program, kde nakoupíme potraviny, abychom utratili co nejméně, kterým dopravním prostředkem pojedeme, abychom se dostali do cíle co nejdříve a nejlaciněji apod. Méně často přicházejí situace, kdy zvažujeme zásadnější věci: Mladý člověk na prahu dospělosti přemýšlí o studiu s výhledem na budoucí povolání. Nespokojený pracující zvažuje, zda by bylo lepší změnit stávající zaměstnání z nejrůznějších důvodů a hledá řešení. Osamělý člověk přemýšlí o životním partnerovi nebo alespoň o přátelích, s nimiž by překonal pocit prázdnoty. Ještě závažnější rozhodnutí musíme učinit, když do našeho života vstoupí nemoc nebo odejde někdo blízký a my jsme nuceni zcela radikálně změnit dosavadní způsob života.

Jak je tomu s následováním Hospodina a chozením po jeho cestě, nám vysvětluje dnešní čtení z knihy Deuteronomium. Boží zákon není záhadný a tajemný, božské nauky nejsou určené jen vyvolené skupince zasvěcenců. Na rozdíl od různých náboženských systémů je biblické učení určené všem. Boží zákon se předkládá v jasném a srozumitelném podání, kterému se dá porozumět.

Proto se také nikdo nemůže vymlouvat, že Boží vůli nezná. Má možnost ji poznat ze svědectví Mojžíše a proroků (L 16, 29–31). Nejde o tajné učení, Smlouva s Izraelem je dána Božímu lidu do rukou, takže se podle ní může každodenně rozhodovat. Jde přitom o život a o smrt a nejedná se přitom o posmrtný úděl člověka, ale o přítomnost: "Hle, předložil jsem ti dnes život a dobro i smrt a zlo..." (15) Boží smlouva nese život nebo smrt, podle toho, zda se lid rozhodne milovat a poslouchat svého Stvořitele nebo zda odejde za jinými bohy, bude řídit jinými naukami, tedy pokud se oddá modloslužbě, jak takové počínání označuje Písmo. K dotvrzení toho volá Hospodin za svědky nebesa a zemi (19).

Izrael je vyzýván, aby se rozhodl: Má možnost milovat Boha, poslouchat jeho slovo vedoucí k bezpečnému životu v zaslíbené zemi. Má ale také možnost Hospodina a jeho Zákon odmítnout a řídit se jinými pravidly pro život. V takovém případě se podle Písma vystavuje nebezpečí smrti. Zůstává ale vždy svobodný ve svém rozhodování, není loutkou, jejíž život probíhá podle předem daného scénáře.

Rozhodnutí pro Krista, jak je líčeno v dnešním slovu evangelia, vyžaduje neméně radikální rozhodnutí, které ovšem rovněž předpokládá naprostou svobodu člověka. Ani Ježíš nepředkládá nějakou tajemnou nauku, ale jasně a srozumitelně předem upozorňuje na úskalí spojená s učednictvím.

Nikde jinde Ježíš nemluví s takovou vážností o podmínkách následování jako právě zde. Účast na hostině, o níž Mistr mluvil v předchozím podobenství, a požadavek následování spolu úzce souvisí. Výzvy k následování jsou zároveň podmínkami k připuštění na nebeskou hostinu.

Ježíš se obrací k velikému zástupu a sděluje, co očekává od svých žáků. První požadavek se týká přirozených vztahů k nejbližším z rodiny. Podmínka "zřeknutí se" se jeví jako velmi radikální, ale není možné ji chápat emocionálně. Jde tu spíše o pořadí hodnot. Pouze ten, kdo je schopen dávat Ježíši přednost před jakoukoliv přirozenou vazbou a kdo je ochoten dát k dispozici sebe sama bez ohledu na možná rizika, může být jeho následovníkem. (26)

Druhou podmínkou pro Ježíšova učedníka je nesení jeho kříže. Symbol utrpení se v Ježíšově slově stává spíše výzvou k sebezapření, k ochotě a připravenosti dát k dispozici sebe sama, třeba i za cenu mučednictví. Následování Ježíše je bezprostředně spojeno s nesením jeho údělu. (27)

Následující dvě podobenství jen zdůrazňují závažnost podmínek k následování a chtějí ochránit před možným zklamáním. Kdo se bez předchozí rozvahy pustí do stavby, riskuje, že své dílo nedokončí, a tak bude vystaven posměchu svého okolí, že nedokázal zrealizovat plán. (29 - 30) Druhý příklad ze světa vysoké politiky mluví o králi, jenž se chystá vést válku proti jinému králi. V takovém případě je na místě, aby panovník dobře zvážil svoje možnosti vzhledem k síle a bojovým schopnostem vojska, jímž disponuje on sám i jeho protivník. Jen pošetilec se požene do boje bez předchozí úvahy, zda je možné doufat v příznivý výsledek! V opačném případě se snaží dojednat podmínky míru.

Ježíš se netají s tím, že učedníky čeká náročná cesta, proto radí těm, kdo zvažují, že by chtěli být s ním, aby si své rozhodnutí důkladně promysleli. Pokud člověk není ochoten dávat Ježíši absolutní přednost před jakýmkoliv dobrem, není připraven ho následovat.

Pane, uvědomujeme si svou malou víru. Toužíme jít za tebou, ale když se dostaví první překážka, naše odvaha mizí. Prosíme tě, dej nám moudrost i vytrvalost, abychom dokázali odolávat pokušení volit pohodlnější cesty života, nenáročné, ale také nepřinášející požehnání ani nám ani našim blízkým. Prosíme tě, abychom se vždy ptali, co více prospívá evangeliu a Božímu království? Amen.