b_270_270_16777215_0_0_images_22_brueghel_blind.jpg

Kázání a modlitby Dr. Heleny Smolové, farářky CČSH v Lounech k neděli 19.6.2022 - 12. neděli v mezidobí.

Texty: Sir 27, 4–7; 1 K 15, 54–58; L 6, 39–45

Modlitby:

1/ Bože, prosíme za Ukrajinu. Ve svých myšlenkách a modlitbách stále neseme ty, kdo bojují za svou svobodu a nezávislost, za život v míru. Myslíme také na všechny, kdo ztratili domov a odešli na bezpečnější místo na Ukrajině nebo do jiné země. Prosíme za to, aby se jim dostalo potřebné pomoci, vždyť si svůj úděl nevybrali sami a přišli většinou o všechno, někdy ztratili i své blízké. Modlíme se za bojovníky z Azovstalu, jejichž osud je nejistý. Myslíme i na jejich rodiny. Pane, smiluj se!

2/ Bože, děkujeme za statečnost a odvahu i odhodlání československých parašutistů, zavražděných před 80 lety. Jejich hrdinský čin si s vděčností připomínáme a prosíme za to, abychom nic podobného nemuseli nikdy prožívat. Děkujeme ti, Hospodine!

2/ Dobrý Bože, uvědomujeme si, jak slabý je člověk, jak omezené jsou jeho možnosti navzdory všem vědeckým a technickým úspěchům. Lidé dobývají vesmír, ale nedokážou si poradit s přírodními živly, mnohdy ani včas odhadnout jejich působení. Uvědomujeme si také, že extrémní vedra, která opět nastala v mnoha evropských zemích, stejně jako přívalové deště a tornáda ve střední Evropě jsou důsledkem našeho chování, ničení přírody. Prosíme, Pane, o moudrost pro politiky, kteří rozhodují o osudech celých národů. Modlíme se za každého z nás, abychom si uvědomovali, že i my sami neseme zodpovědnost za naši planetu. K tobě, Bože, voláme!

3/ Prosíme za nemocné z našich rodin a z naší náboženské obce. Modlíme se za zdraví duše a těla pro bratra Klazara, sestru Volkmerovou, Evu, Martina, oba Josefy. Smiluj se, Hospodine!

4/ Bože, 23. 6. si připomeneme 19. výročí úmrtí sestry farářky Mileny Beranové. Děkujeme za její svědectví víry, naděje a lásky v této náboženské obci i ve všech okolních obcích, kde sloužila a svědčila o tobě. Prosíme za spásu její duše. Myslíme také na sestru Jaroslavu Polcarovou a sestru Květu Houbovou, které patřily do společenství této obce a docházely také na bohoslužby v domově pro seniory. Od jejich úmrtí uplynul rok. Je nám líto, že nejsou mezi námi. Věříme, že se radují v nebeském království, kde není bolest, smutek, ani smrt! Děkujeme ti za to, Pane!

Sestry a bratři!

Každý z nás na sebe bere různé role a podle nich se v určitých situacích chováme. Víme, co se od nás očekává, a snažíme se tato očekávání naplnit. Někdy zcela upřímně, je to tak pro nás přirozené, jindy se stylizujeme do role, která nám úplně vlastní není. Stačí potom malé zakolísání, změna scénáře, a z naučené role, která není opravdu „naše“, vypadáváme. V takovém případě můžeme mluvit o jakési vnitřní schizofrenii nebo také o přetvářce.

Moudrý Sirachovec nás poučuje: Jako síto odděluje zrno od slámy, tak se dobrota nebo zloba člověka ukazuje v jeho jednání a slovech. Jako se nedokonalosti nádob odhalí, když se tyto předměty vypálí, tak se skryté úmysly a vášně vyjeví v bouřlivé diskuzi. Jako se kvalita stromu pozná podle ovoce, tak nitro člověka, včetně toho, co se snaží ukrýt, odhalují jeho slova i skutky. (Sir 27, 4–7) K soudu nad druhým člověkem musíme ovšem přistupovat s jistou mírou opatrnosti, neboť jeho vnitřní život zná dokonale jen Bůh sám.

Ježíš začíná své poučení, podle úryvku evangelia této neděle, výrokem o vedení slepého slepcem, který byl v antice oblíbený. Pomocí tohoto obrazu varuje před tím, aby si slepec vybral slepého vůdce nebo aby vedl slepého, protože to v obou případech může špatně dopadnout. Jestliže se předtím mluvilo o neposuzování druhého člověka, je jasné, že tady Ježíš zdůrazňuje nezbytnost vůdce, který „vidí“, tedy není slepý k vlastním chybám a selháním. Kdo chce vést církevní obec, musí vždy přemýšlet o tom, jak se chová a co učí jeho Mistr a Pán, jemuž naslouchá jako žák učiteli. (39)

I když se běžně setkáváme s výrokem, že dobrý učitel se pozná podle toho, že vychová žáka takovým způsobem, aby ho žák jednou ve svém umění překonal, ve vztahu k Ježíši jako učiteli

platí, že jeho žáci nikdy nepřekonají svého Mistra. Učedník nemůže předat víc, než slyšel od svého Pána. Cílem učedníka tedy je být jako jeho Učitel. Učedník Páně má v Ježíši vzor zvěstovatele milosrdného Boha, vybízejícího k bezmezné lásce, skutkům milosrdenství a k dobrotě. (40)

Obezřetnost při posuzování druhého naznačuje také další z Ježíšových výroků o třísce a trámu (41– 42) Ježíš se snaží odvést pozornost člověka od selhání druhého a přivést ho k zamyšlení nad vlastním proviněním. Je zakázána každá snaha napravovat bratra vzhledem k tomu, že vlastní provinění je daleko větší. Ježíš chce docílit, aby se člověk soustředil především na vlastní nápravu. Pokud v dobré snaze poučovat bratra zapomene na vlastní chyby, ocitá se v nebezpečí pokrytectví.

Když se Ježíš vypořádal s falešnými učiteli, varuje před jejich učením. Dva obrazy: trní a fíky a hloží a hrozny jako příklady neexistující v přírodě ilustrují výrok o stromu a ovoci. Dobrý strom nedává špatné ovoce a špatný dobré. (43) Mezi kvalitou stromu a ovoce existuje pevná vazba. Slova a činy vycházejí z lidského nitra a odkrývají ho. Jinak se dá také říct, že se víra pozná podle skutků (srv. Jk 2, 18). Ježíši jde v této promluvě ale především o slova. Také v tomto výroku zřejmě cílí na nepravé učitele.

Dobrý člověk jako dobrý strom přináší dobré ovoce, zatímco zlý zlé. Jako ovoce vypovídá o kvalitě stromu, slova odhalují jeho srdce. Řeč falešných učitelů je zlá, protože není dobré jejich srdce. (44–45).

V dnešním slovu nás Ježíš varuje před soustředěním na vnější jednání. Pouze tehdy, když je srdce člověka pevně zakotveno v Bohu a jeho slovu, nese dobré ovoce. Svatý Augustin vyjádřil tuto evangelní pravdu slovy: Miluj a dělej co chceš. Z milujícího srdce, které chce opravdové dobro, nemůže vycházet nic než dobro. Amen.