b_270_270_16777215_00_images_22_johannes_21_01_14.jpg

Kázání a modlitby lounské sestry farářky ThDr. Heleny Smolové, Th.D., k 3. neděle velikonoční (2. neděli po velikonocích).

Texty: Sk 3, 13–15. 17–19; Zj 5, 11–14; J 21, 1–14

Modlitby:

1/ Bože, v následujících dnech si budeme připomínat konec 2. světové války. Nikdo z nás si ještě před čtvrt rokem nedokázal představit, že se po několika desetiletích míru opět rozhoří válka! Nepřestáváme myslet na tolik zkoušenou Ukrajinu a její obyvatele. Připomínáme si padlé v boji, zničená města, trpící a zabité civilisty. Touha po moci a ovládání lidí i území, bohorovná pýcha a neúcta k lidskému životu vedly k tomuto ničivému konfliktu!

Hospodine, náš Pane, k tobě se vroucně v modlitbě obrací ukrajinský lid a s ním celý svět. Prosíme tě, ať skončí nesmyslné krveprolévání a lid Ukrajiny znovu začne spravovat své území, rozhodovat o sobě a svých záležitostech!

Smiluj se, Hospodine!

2/ Pane, modlíme se za naše nemocné. Myslíme na sestru Volkmerovou a prosíme za její uzdravení. Připomínáme si také bratra Klazara a přejeme mu sílu a naději. Bože, potěš zarmoucené a ztrápené, kéž najdou radost a smysl pro svůj život v tobě!

Smiluj se, Hospodine!

3/ Náš Pane, modlíme se za církev, která nepřestává hledat způsob své služby a působení v tomto světě. Myslíme na její představitele, patriarchu a biskupy, aby ji vedli moudře a spravedlivě a vykonávali svěřený úřad jako službu tobě a svým bratrům a sestrám. Smiluj se, Hospodine!

Sestry a bratři!

Prožíváme radostnou velikonoční dobu, kdy si připomínáme setkání vzkříšeného Pána s učedníky. Třetí ze zjevení Páně, o nichž mluví evangelista Jan, se odehrává v Galileji a je zvláštní tím, že mu předchází zázrak. Ten se nápadně podobá vyprávění Lukášova evangelia, spojeného s povoláním rybářů za učedníky. (L 5, 1–11)

Nejprve Petr oznamuje ostatním učedníkům, co se chystá udělat (3), oni se k němu připojují. Zrána se iniciativy ujímá Ježíš, pokládá učedníkům otázku, následně jim udílí pokyny. (5, 6, 10, 12) Vyvrcholením příběhu je jeho vlastní jednání, kdy se stává jejich hostitelem. (13) Předchází mu spontánní akce apoštola Petra, vyvolaná poznáním milovaného učedníka Jana: „To je Pán!“ (7)

Evangelista Jan jako by vyprávěl jeden příběh o Ježíšově zjevování učedníkům. Poté, co Vzkříšený vstoupil doprostřed učedníků v Jeruzalémě, dechl na ně Ducha svatého a vyslal je ke službě, vrací se do Galileje, kde si apoštolové chtějí rybolovem opatřit obživu.

Byli mezi nimi Petr a synové Zebedeovi, Jakub a Jan, známí jako rybáři, dále Tomáš a Natanael. Další dva nechává vypravěč beze jména. Jedním z nich byl patrně „učedník, kterého Ježíš miloval“, jehož přítomnost vyjde najevo později (7) a pro něhož bylo vystupování v anonymitě typické. Počet sedmi je pravděpodobně symbolický a tvoří jakousi alternativu k „Dvanácti“.

Petrovo prohlášení, že jde lovit ryby, připomíná jeho původní způsob života, než se setkal s Ježíšem. Takové rozhodnutí mohlo naznačovat Petrovo zklamání a jakýsi návrat ke starému způsobu života po Ježíšově ukřižování, ale nemůžeme vynechat ani evangelistovo tvrzení, že se jednalo stále o učedníky Páně, kteří byli spolu. Může se tedy naznačovat, že se ze společenství učedníků stává Kristova církev teprve tehdy, když se učedníci setkají se vzkříšeným Pánem. Tak tomu bylo i v předchozím vyprávění o setkání se zmrtvýchvstalým Ježíšem v Jeruzalémě, když najednou vstoupil do jejich středu. Vyprávění o událostech u Tiberiadského jezera vrcholí při stolování s učedníky. Zatímco na začátku spojoval učedníky strach před Židy a projevila se starost o živobytí, na konci je sjednocuje vzkříšený Pán, který s nimi stoluje.

Petr vystupuje hned v úvodu jako vůdce, který rozhoduje, ostatní se k němu přidávají. Výprava, vedená Petrem, je neúspěšná. „Beze mě nemůžete činit nic,“ tak Ježíš kdysi poučoval učedníky. (L15, 5)

Ráno se situace mění. Přibývající světlo naznačuje, že učedníci nejsou sami a ztraceni. Na břehu stojí Ježíš. Tentokrát nevstupuje mezi ně, ale ukazuje se na místě, kam se nakonec učedníci dostanou za ním, určuje cíl jejich plavby. Dobře známý hlas a důvěrné oslovení „děti“, připomíná slavení poslední večeře (J 13, 3), ale také postavení Božích dětí, které mají podle Prologu Janova evangelia ti, kdo věří v jeho jméno. Snad si můžeme na tomto místě také vzpomenout na Ježíšův slib, že nezanechá své učedníky jako sirotky, ale přijde k nim?

Ježíš se shání po jídle. Jeho otázka připomíná scénu, kdy se takto ptal Filipa, když k němu přišel velký zástup a bylo třeba ho nasytit. (J 6, 5) Pocestný se vyptává rybářů, vracejících se z rybolovu. Předpokládá, že něco mají. Oni nemají nic, nikoliv proto, že nepracovali, ale navzdory svému úsilí. Jejich odpověď vystihuje situaci, v níž se nacházejí: Nemají, co nabídnout, nemohou to vysvětlit, nemají, co dalšího k tomu říct.

Iniciativy se tedy ujímá Ježíš, který si zachová kontrolu nad děním až do konce. Petr ztrácí svou pozici velitele, od této chvíle budou plnit Ježíšovy příkazy. Spolehlivost pokynu vzápětí potvrdí bohatý úlovek, jehož vytažení je nad síly učedníků. Úspěch způsobí obrat v myslích a srdcích učedníků, vydají se za ním.

Jakýsi náskok v chápání víry opět prokáže milovaný učedník. Jako první pozná, že Ježíš je Pán. Toto poznání o Ježíši zazní v příběhu celkem 3 x. Petr na zjištění reaguje podivně: oblékne se a vrhne se do vody. Ostatní učedníci přijeli na lodi za ním. Pravděpodobným důvodem jeho zahalení a následného vrhnutí do vody není touha dostat se co nejrychleji k Ježíši, ale spíše snaha se zakrýt a snad i jonášovské pochybování. Petrova víra ve zmrtvýchvstalého Pána dosud nebyla pevná.

Po vylodění upoutá pozornost učedníků ohniště, ryba a chléb.

Ohniště připomíná místo Petrova zapření, ryba a chléb zázračné nasycení zástupu na břehu Tiberiadského jezera. 200 loket od břehu zase cenu chleba z tohoto příběhu, za nějž nebylo možno nasytit zástup. Ukazuje se, že Ježíš sám má odpověď na otázku po pokrmu, kterou předtím vyslovil.

Ještě než učedníci s Ježíšem začnou stolovat, vytahuje Petr na Ježíšův pokyn síť plnou ryb na břeh. Moc Ježíšova odpuštění Petrovi, který se chtěl svěřenému úkolu vyhnout, ho nyní zmocňuje k mimořádnému výkonu: Vytahuje síť z vody. Přitom se neprotrhla, takže je možné ryby spočítat. Počet 153 zřejmě není ani zaokrouhlený, ani přibližný, ale přesný. Jde tu o obraz budoucí misie církve. Ježíš mluvil o učednících jako o rybářích lidí a Království nebeské přirovnal k záběru rybářské sítě. Přesný počet ryb a neprotržená síť odkazují k jeho slovům, že nikoho neztratí.

Příběh vrcholí společným jídlem, úlovku a neprotržené síti se už dále nevěnuje pozornost. Vzkříšený zve učedníky ke „svému“ stolu a sám jim podává pokrm. Teprve tady učedníci jasně poznají, že je s nimi vzkříšený Pán. Nikdo se ho neodvážil zeptat: Kdo jsi?Takto se ptali kdysi Židé (J 8, 25), ale situace se změnila. Vzkříšený Ježíš už o sobě nic nesděluje, ani se neobhajuje v disputacích, dává se poznat jiným způsobem.

Náš Pane, dej se nám poznat! Naše sítě jsou prázdné, bez tebe nemůžeme činit nic. Na tvé slovo je ale chceme znovu zkusit hodit do moře. Víš o našem strachu, o našich pochybnostech, o naší malé víře. Přesto nám dopřej, abychom na úsvitu každého nového dne obnovovali svou touhu jít za tebou, být s tebou a přivádět jiné k tobě službou lásky. Amen.


Očekávané události a akce

neděle, 29 květen 2022; 09:00 -
Bohoslužba Praha - Vinohrady
neděle, 29 květen 2022; 09:25 -
Mariánské Lázně - bohoslužba
neděle, 29 květen 2022; 17:00 -
Radotín, bohoslužba
středa, 01 červen 2022; 19:00 -
Studentská bohoslužba HTF (Vinohrady)
neděle, 05 červen 2022; 09:00 -
Bohoslužba Praha - Vinohrady
neděle, 05 červen 2022; 09:25 -
Mariánské Lázně - bohoslužba
neděle, 05 červen 2022; 17:00 -
Radotín, bohoslužba
středa, 08 červen 2022; 19:00 -
Studentská bohoslužba HTF (Vinohrady)
neděle, 12 červen 2022; 09:00 -
Bohoslužba Praha - Vinohrady
neděle, 12 červen 2022; 09:25 -
Mariánské Lázně - bohoslužba