Texty: Neh 8, 1 – 3. 5 – 6. 8 – 10; 1 K 12, 12 – 31 a; L 4, 14 – 21
Modlitby:
1/ Bože, naše myšlenky a modlitby jsou stále s těmi, kdo se trápí nemocí Covid 19, ať už doma nebo v nemocnici. Myslíme také na zdravotníky, pracovníky hygienických stanic a všechny, kdo jsou zaměstnáni bojem s Covidem. Bože, chraň nás před touto zhoubnou nemocí a dej nám dost trpělivosti, abychom překonali těžké období. Smiluj se, Hospodine!
2/ Pane, myslíme na chudé spoluobčany, kteří žijí na hranici bídy a v současné době jsou vystaveni ještě větší zátěži v důsledku zdražování všeho potřebného pro život. Prosíme tě, Pane, abychom vždy hledali s tvou pomocí řešení v našich různě složitých životních situacích, nepodléhali emocím a nepropadali zoufalství. Smiluj se, Hospodine!
3/ Bože, prosíme tě za obyvatele souostroví Tonga, zasaženého minulý týden výbuchem sopky a následnou vlnou tsunami. Myslíme na ně a modlíme se, aby měli dostatek pitné vody a mohli začít odstraňovat následky ničení přírodního živlu. Modlíme se také za obyvatele Peru, jejichž obydlí byla zničena přívalovými dešti a záplavami. Smiluj se, Hospodine!
4/ Bože, prosíme tě za bezpečí na cestách za zimními sporty a radovánkami. Kéž jsme dostatečně pokorní před přírodou a počítáme s proměnami lednového počasí. Smiluj se, Hospodine!
Sestry a bratři!
V dějinách národů i společenství, ale také v našich osobních dějinách jsou některé dny zcela výjimečné. Převratné společenské události, které se staly a významně zasáhly do života mnohých lidí, mají své místo v kalendáři a připomínáme si je při památných dnech nebo státních svátcích. V soukromém životě jsou mimořádnými dny výročí narození, křtu, svatby nebo kněžského svěcení.
Také v příběhu Božího lidu byly některé zlomové okamžiky, na něž se nezapomíná. Patřil k nim i den, kdy se lid poprvé po návratu z babylónského exilu shromáždil ke slyšení Božího zákona, zde rovněž poprvé pravděpodobně nazvaného „Mojžíšův zákon“, někdy v roce 444 př. n. l. Tento Zákon s sebou přinesli exulanti z Babylóna, kteří v době zajetí horlivě sepisovali posvátné texty, aby tak vytvořili jádro sbírky, dnes známé jako „Starý zákon“.
V textu se popisuje liturgické shromáždění na prostranství před Vodní branou, připomínající novoroční slavnost, do jehož středu je postaveno čtení Zákona znalcem Písma a knězem Ezdrášem. Po Ezdrášově boku stáli jako by čestnou stráž vyjmenovaní zástupci náboženské obce, šest po pravici, sedm po levici, celkem třináct. Připomínají muže usedající při slavnostních příležitostech na čestná místa v synagógách.
Když byl svitek Zákona rozvinut, lid povstal, aby slyšel Boží slovo a vzdal chválu Hospodinu tak, jak se s těmito úkony setkáváme při synagogální bohoslužbě. Levité vykládají Boží zákon, aby mu lid rozuměl. Nevíme, o jaké oddíly Zákona šlo, že byl lid tak dojat. Zpravidla se myslí na slova soudů a trestů, ale mohla to být i zvěst o věrné Boží lásce, která vysvobodila z egyptského otroctví a otevřela cestu do zaslíbené země. Lid prožil dobu odloučení od svého Boha, čas bolesti a smutku. Nyní se Bůh znovu přiblížil. Den předčítání Zákona je proto dnem radosti. Je to přece první den sedmého měsíce, „Nový rok“, začátek nových věcí. Předstupují vůdcové a těší lid, vybízejí ho, aby jedl a pil, protože stolování je obrazem hostiny nového věku (srv. Mt 26, 29). Bůh svému lidu odpustil a počítá s ním. Na radosti z Boží vlády se smějí podílet všichni, i ti nejmenší a nejnuznější. Také oni mají dostat výslužky z pokrmů a nápojů. Kdyby bratr zůstal opuštěný, radost by nebyla dokonalá.
Předčítání Hospodinova zákona Ezdrášem bylo znamením vysvobození a odpuštění Božímu lidu, oslavou návratu Hospodina na Sijón. Ježíšovo vystoupení v nazaretské synagóze ukazuje naplnění proroctví a blížící se spásu.
Právě evangelista Lukáš začíná své líčení Ježíšova působení strhujícím prohlášením o jeho návratu v síle Ducha do Galileje, kde učil při shromážděních a pověst o něm se rozšířila po celém kraji. (14 – 15) Vystoupení nazaretského Mistra se děje „v moci Ducha“, je představeno především jako „vyučování“ a vyznačuje se „všeobecností“. Ježíš, na něhož při křtu v Jordánu sestoupil Duch svatý po způsobu holubice (srv. L 3, 22), takže byl „Duchem naplněn“ (4, 1), začíná svou misi „v moci Ducha“. Tato způsobilost je potvrzena v Nazaretě Izaiášovým prorockým textem, který Ježíš předčítá. (17 n) Působení galilejského kazatele nemůže zůstat skryté. Vyvolává údiv a dává vzniknout pověsti o něm (srv. L 4, 22. 32. 36), která se šíří po okolní krajině (37).
Ježíš je představen jako člověk žijící ve shodě s obecnými židovskými zvyky. Také pozdější vztah církve k Izraeli má základ v praxi samotného Ježíše. Když Ježíši podali svitek proroka Izaiáše, bylo již po četbě z Tóry. Ježíš záměrně vyhledal text, který evangelista Lukáš upravil vlastně jako kombinaci dvou prorockých míst. (Iz 61, 1 – 2 a 58, 6) Zvláštní důraz se klade na „propuštění zdeptaných na svobodu“, osvobození, tedy odpuštění hříchů. Ježíš je potvrzen jako Bohem pomazaný Mesiáš, jehož cílem je zvěstovat poselství spásy chudým, slabým a vyobcovaným ze společnosti. Propuštění zajatců, vrácení zraku slepým (srv. L 18, 35 – 43) a svobody zdeptaným (srv. L 11, 21 – 22) je pro Lukáše potvrzením nastávající změny.
Ježíšovo mesiánské pověření vrcholí vyhlášením „léta milosti Hospodinovy“. Milostivé léto, rok odpočinutí, se slavil podle Lv 25 každý 50. rok a zahrnoval odpuštění dluhu zadluženým a propuštění zotročených na svobodu. V Lukášově evangeliu znamená „milostivé léto“ příchod Božího království. (srv. L 4, 43)
Ježíšův výklad Písma se omezuje na prohlášení: „Dnes se splnilo toto Písmo, které jste právě slyšeli.“ (21). Jde tu o víc než jen o časový údaj. Takto se označuje den, v němž se děje něco neobvyklého (srv. L 9, 5) nebo dlouho očekávaného. (srv. L 2, 11) Zaslíbení proroků a nadějná očekávání Izraele docházejí ke svému cíli v Ježíšově příchodu.
Pane, děkujeme za den, kdy se splnilo Písmo a ukázala se spása Božímu lidu – Izraeli. Děkujeme také za dnešní den, i on je dnem spásy. Chceš nás učinit svými svědky, abychom ohlašovali její příchod chudým, nemocným, ztrápeným nebo vyloučeným na okraj. Dej nám svého Ducha, Pane, abychom nesli dobrou zprávu o tvé lásce k člověku v jeho síle. Amen.
