b_270_270_16777215_00_images_21_Gaudete_2.jpg

Sestra farářka Helena Smolová z Loun sdílí s námi své modlitby a kázání k jednotlivým nedělím a svátkům. Tentokrát k třetí neděli adventní – 12. prosince 2021

Texty: Sof 3, 14 – 20; Fp 4, 4 – 7; L 3, 7 – 18

Modlitby:

1/ Bože, náš nebeský Otče, ty znáš každou naši bolest i starost, víš o našem trápení. Dnes tě s velikým zármutkem prosíme za naši sestru Jiřinu Honsovou, jejíž pozemská cesta se završila. Připomínáme si její tichou, a přesto výraznou přítomnost v našem společenství a jsme ti vděčni za ni, za její odhodlanou víru, nezlomnou naději a vytrvalou lásku. Odešla k tobě před nedělí „Gaudete“, kdy jsme vybízeni k radosti, když vyhlížíme příchod naší spásy. Děkujeme ti, že nám na svých svědcích ukazuješ odlesk své krásy a slávy. S velikou důvěrou doprovázíme naši sestru modlitbou a prosíme, aby směla přebývat ve společenství blažených. Myslíme také na pozůstalou rodinu a modlíme se za pokoj jejich srdcím. Amen.

2/ Dobrý Bože, zneklidňují nás zprávy z Afghánistánu, kde lidé trpí hladem a nedostatkem léků, děti pomáhají svým rodičům vydělávat peníze na živobytí pro početné rodiny žijící v chudobě. Bolí nás, že jsou vládnoucím režimem pronásledováni ti, kdo pracovali pro předchozí vládu, také ženy, které působily na viditelných místech ve společnosti a nevyhovují představám Talibánu o dobrých mravech. Myslíme na dívky nucené předčasně ukončit školní docházku a nemající žádnou perspektivu na dobrý život v této asijské zemi. Prosíme za neziskové organizace, které pomáhají na území Afghánistánu, aby nebyla omezována jejich činnost podporující život v zemi. Modleme se za možnost vycestovat pro ty, kdo jsou ohroženi na životech! K tobě, Bože, voláme!

3/ Bože, myslíme s velikými obavami na naše kolegy nakažené Covidem 19: na Václava Balka a sestru Ivanu Krejčí. Stůj při nich, Pane, i při jejich rodinách. Myslíme také na další covidové pacienty bojující o život v nemocnicích a modlíme se za všechny nemocné. Posiluj, Bože, bratra MUDr. Klazara a bratra Martina. Doufáme v tebe, Pane, neboť ty jsi „skála věků“. Amen.

4/ Pane, otevři srdce lidí toužících přijmout radostnou zvěst o spáse v Kristu. Svou milostí, Hospodine, překonej pochybnosti a pýchu. Kéž se mnozí zaradují v Pánu! Smiluj se, Hospodine!

Sestry a bratři!

Prožíváme 3. neděli adventní, kterou známe pod označením „Gaudete“ (Radujte se). Je to zároveň první slovo dnešního čtení z Listu Filipským: „Radujte se v Pánu vždycky....“ (Fp 4, 4n). ,Při bohoslužbě tuto radost naznačuje v některých církvích růžová liturgická barva, zatlačující vážnou fialovou a znamenající blížící se spásu. Podobně jako 4. neděle postní (Laetare) se i 3. neděle adventní stává jakýmsi předělem v čase ztišení a zpytování svědomí s výhledem k cíli naší duchovní přípravy: „Pán je blízko.“

První i druhé čtení této neděle spojuje výzva k radosti, kterou v evangeliu doplňuje představa Jana Křtitele, jak tuto radost žít. Biblická radost není izolovaným a příležitostným důsledkem víry, ale neodmyslitelnou známkou života s Bohem a živým důkazem vztahu k němu. Je to radost z Boží přítomnosti, kterou alespoň částečně prožíváme, i když v plnosti teprve očekáváme. Jakmile zmizela z vědomí Božího lidu Boží přítomnost, ztratila se i radost (srv. Pl 5, 15, srv. Ž 51, 10. 14). Ježíš sám byl nejen mužem bolesti, ale převážně a především nositelem a zdrojem radosti. Křesťanova radost je spojena s nalezením nebeského Království a s jistotou, že byl Bohem nalezen (srv. L 15) a jeho jméno je zapsáno v nebesích (srv. L 10, 20n) a s přijetím spásy (srv. Sk 16, 34). Nejde tu o cosi nahodilého, ale o trvalý životní postoj založený na tom, že se k nám v naší bídě sklonil Pán, v němž a skrze něhož nyní žijeme (srv. 1J 1, 3n). Proto může Pavel vybízet křesťany, aby se vždycky radovali (srv. Fp 4, 4n).

Kázání Jana Křtitele z evangelia této neděle (srv. L 3, 7 – 18) poskytuje inspiraci k adventní přípravě na příchod plnosti nebeské radosti. Jan nevyzývá zástupy, aby přijaly jeho způsob života na poušti, ale důrazně volá po nápravě života. Jeho slova nejsou určena farizeům a saduceům (srv. Mt 3, 7), ale „zástupům“ a vysvětlují, co znamená pokání, o němž už dříve mluvil (srv. L 3, 3).

Jan ve svém prorockém kázání velmi ostře oslovuje posluchače jako „plemeno zmijí“ (7) a varuje je před falešnými jistotami vzhledem k přicházejícímu Božímu soudu. Záchranu nezajistí vnější znamení křtu, ale opravdové pokání přinášející ovoce. (srv. 10 – 14).

Nelze spoléhat ani na pouhý původ u Abrahama. (8) Bůh může Abrahamovi z kamení stvořit nové děti, může si tedy ve své svrchovanosti stvořit nový lid, který mu bude patřit.

Čas se nachýlil, hrozba přicházejícího soudu je velká, jak výmluvně ukazuje obraz sekery přiložené ke kořeni stromu. (9) Strom, který nenese dobré ovoce, bude vyťat i s kořeny a hozen do ohně. Nestačí jen uznat chybu, případně ji vyznat, ale je potřeba ukazovat vlastním životem, že došlo k zásadní změně smýšlení.

Janova výzva k pokání se setkává s kladnou odezvou. „Co jen máme dělat?“ ptají se lidé. Jan dává velmi konkrétní odpověď. Nemluví o obětech za hřích a o skutcích zbožnosti (o modlitbě, postu a almužně), ale o věcech docela světských a obyčejných, totiž o vnímání potřebnosti druhého člověka. Oblečení a jídlo, základní, nepostradatelné věci pro život, mají být sdíleny s méně šťastnými lidmi. Výzva k blíženecké lásce se netýká jen bohatých, ale všech bez rozdílu.

Mezi přítomnými jsou také celníci a vojáci. Jan Křtitel je nenabádá, aby opustili svá zaměstnání, ale chce, aby celníci nepožadovali víc, než je stanoveno, a vojáci aby nepoužívali násilí k nespravedlivému obohacování a zjednávání výhod. Přikázání lásky se týká všech a vede k odmítnutí jakékoliv nespravedlnosti. Obrácení může nastat u člověka kteréhokoliv společenského stavu. (12 – 14)

Po výzvě k pokání a pokynech týkajících se očekávaného chování ohlašuje Jan příchod Mesiáše a vymezuje se vůči němu. (15 – 18) Proč si lidé mysleli, že je Jan Mesiáš, není zcela jasné. Sám „prorok Nejvyššího“ (srv. L 1, 76) se obrací na všechny a představuje se jako ten, kdo udílí „křest vodou“ a ohlašuje příchod „silnějšího“, který bude „křtít Duchem svatým a ohněm“. (16) Jan Křtitel přitom není ani hoden „rozvázat řemínek jeho obuvi“ (16), musí být tedy Kristu zcela podřízen, dokonce víc než otrok svému pánovi. Křest vodou, udílený Janem, je postaven proti křtu Duchem svatým a ohněm, kterým bude sloužit Mesiáš. Křest ohněm ukazuje k blížícímu se soudu. Kdo nebude pokřtěn Duchem, bude zničen ohněm (srv. Mal 3, 17 – 21). Také obraz čištění obilí naznačuje blížící se konec. (17) Přestože Jan takto důrazně vystupuje jako hlasatel pokání a nešetří silnými výrazy, zůstává jeho poselství přeci jen radostnou zvěstí. (18)

Boží slovo 3. neděle adventní nás vybízí k „radosti v Pánu“. Běžně se radujeme „s někým“ nebo „z někoho“, ale Písmo říká, že se máme radovat „v Pánu“. Můžeme se totiž těšit z toho, že žijeme ve spojení s Pánem. Tato radost se projeví v našem vztahu k bližním, tím, že budeme v každé situaci usilovat o to, co je prospěšné a vhodné, abychom ke každému našli správnou míru bratrské lásky. Jan Křtitel, učitel adventní doby, ukazuje k Ježíši. On jediný může dát našemu životu smysl, on jediný je zdrojem naší trvalé radosti. Amen.


Očekávané události a akce

neděle, 22 květen 2022; 09:00 -
Bohoslužba Praha - Vinohrady
neděle, 22 květen 2022; 09:25 -
Mariánské Lázně - bohoslužba
neděle, 22 květen 2022; 17:00 -
Radotín, bohoslužba
středa, 25 květen 2022; 19:00 -
Studentská bohoslužba HTF (Vinohrady)
neděle, 29 květen 2022; 09:00 -
Bohoslužba Praha - Vinohrady
neděle, 29 květen 2022; 09:25 -
Mariánské Lázně - bohoslužba
neděle, 29 květen 2022; 17:00 -
Radotín, bohoslužba
středa, 01 červen 2022; 19:00 -
Studentská bohoslužba HTF (Vinohrady)
neděle, 05 červen 2022; 09:00 -
Bohoslužba Praha - Vinohrady
neděle, 05 červen 2022; 09:25 -
Mariánské Lázně - bohoslužba