b_270_270_16777215_00_images_22_modlitby_ceskozidovske_1.jpg

Recenze Dr. Evy Vymětalové Hrabákové na knihu: Jiří Langer, Jiří Orten: Modlitby česko – židovské. Sestavil a doprovodil Martin C. Putna.

Tak jako se člověk ocitá před tváří Nejvyššího a oddává se přátelskému rozhovoru, tak představuje knížka Modlitby českožidovské typologické dvojice partnerů, jež se spojují v modlitbě. Čtenáře střídavě oslovuje svět židovský a prostředí české, hebrejština a čeština, chasid Jiří Langer a básník Jiří Orten. V antifoně zvučí dva minjany (modlitební desítky židovské bohoslužby na jedné straně židů, na druhé spisovatelů, kteří na ně reagují).

To vše během posvátných časů a situací hebrejského modlitebního sederu v běhu roku. M. C. Putna- editor- představuje čtenářům následující rozhovory: Šabat promlouvá k Člověku před Bohem; Roš hašana se potkává se stvořením a lidskou vinou; Jom kipur klade na misku vah lidskou vinu a Boží vinu; Sukot rozmlouvá s člověkem o poděkování za pozemské dary a o tom, co je hevel (pomíjivost) tohoto světa; Simchat Tóra si vypráví se svatou učeností; Chanuka přitahuje pouto země zaslíbené; Purim rozpoutává svatý smích; Pesach se svěřuje Hospodinově lásce a odpovídá jí láskou lidskou; Šavuot si vykládá s Tórou Izraele a ozvěna jejich hlasu se nese k národům; Tiš´a be-av pláč přetavuje v naději; Kadiš se pouští do rozpravy člověka s věčností.

Rezonance dvojic je patrná i z příběhu na pomezí mýtu a historie Jak židé přišli do Čech a editorovy symbolické dvojpólovosti, stejně jako prolnutí českého a židovského prožitku ve vějíři děl rozličných spisovatelů. Putnova publikace klade otázky a dožaduje se odpovědí, čímž symbolicky kopíruje formu židovské modlitby. Nejpozoruhodnější odlesk tohoto díla, závěrečná část trilogie literárních počinů od Karla Čapka přes Magora až po dva Jiří, však spočívá v uměleckém provedení. Zatímco seder, čili pořádek, může po čase unavit, seder literárních umělců nenudí. Je jako obraz z puzzlů, které se staví postupně, teprve s posledním zapadajícím tvarem dají celému výjevu smysl.

Nesoustředěný čtenář může mít na začátku četby značné problémy s rozpoznáním sederu ve zlomcích děl rozličných autorů a žánrů, avšak najde-li prostor a čas na důkladné čtení krok za krokem, v němž nezanikne ani jediné písmenko – čili jod – z alefbetu, ukáže se mu celistvé dílo.

Dílo Modlitby česko–židovské lze doporučit k přečtení a ještě víc než to, k pochopení a přijetí, jako třetí prvek trilogie o modlitbách: Čapek a jeho Skoro modlitby; Jirous a jeho Magorské modlitby; Langer a Orten a jejich Modlitby Českožidovské (Putna, 2022, s. 215), který v řádných modlitebních knihách nenajdeme. Může se tedy jednat o modlitby pro člověka, jenž se neumí těšit z posvátna, ale touží naslouchat jeho ozvěně. Takovými čtenáři jsou za jistých okolností všichni, navzdory naučenému modlení či nemodlení.

Jiří Langer, Jiří Orten: Modlitby česko – židovské. Sestavil a doprovodil Martin C. Putna. Praha: Biblion 2022, 304 s. ISBN 978-80-87282-87-8

Napsala: Eva Vymětalová Hrabáková