Vedoucí katedry filozofie na HTF UK Anna Hogenová v rozhovorech s Martinou Kociánovou pro Svobodné universum.
- Anna Hogenová 2. díl: Staří se budou bát mladých a za svoje stáří se stydět
- Anna Hogenová 3. díl: Anna Hogenová 3. díl: O Vánocích se v lidech vždy znovu a naposledy rodí posvátno
- Anna Hogenová 4. díl: Roky 2022 a 23 přinesou slzy. Ale přesto to skončí v klidu. Je třeba nenechat se zlomit
Anna Hogenová 2. díl: Staří se budou bát mladých a za svoje stáří se stydět
Povrchní, placatá a nezdravá – taková je podle filosofky Anny Hogenové dnešní doba, v níž vládne zhoubná vůle prosadit se jakýmkoliv způsobem všude. Lidem chybí kultivovanost, jsou vzděláváni jen pro pragmatickou roli na trhu, a společnost vzývající jistoty je si přitom zcela nejistá sama sebou. Anna Hogenová k tomu v předchozí části našeho rozhovoru uvedla: „Být si v životě jist nejde nikdy, protože život je pohyb po cestě, na které vstupujete do situací, jež námi nejsou vybrány, ale jsme do nich vrženi. Situace je vždycky otevřená – to znamená, že nikdy nemůžeme naplánovat a vypočítat, jak situace dopadne. Ale dnešní digitální svět nám říká, že to možné je, že se všechno může vypočítat. Přitom nám celý svět ukazuje, že obrovská potřeba jistoty vede k poznání, že je vše nejisté – a z toho se rodí rakovina strachu, která je nicotou, ve které se nemáte čeho chytit. To je dnes naše Evropa a celý západní svět.“
Anna Hogenová 3. díl: O Vánocích se v lidech vždy znovu a naposledy rodí posvátno
V čase vánočním dostává život jiný rytmus, kdy člověk často více rozjímá nejen o svých blízkých, ale i o sobě samém. Kdy může vyjít do temné noci, zvednout hlavu a žasnout nad hvězdným nebem. A filosofka Anna Hogenová v předchozí části našeho rozhovoru vysvětluje: „Když se otevřete tomu hvězdnému nebi, tak k vám přichází hluboká vlna něčeho, co neumíte pojmenovat. Je to ten nepoměr, že vy jako lidská bytost – mrňavá – můžete do sebe pojmout všechny ty dálavy. A dálavy v této chvíli ve vás probouzejí absolutno, které už v nás jest, a to z nás dělá toho člověka. Člověk je bytost, která zná absolutno, akorát ho v sobě nepotká, když se dívá na sebe a když o sobě přemýšlí. To je vyrváno až tou absolutností dálav hvězdné noci, a pak najednou cítíte, že dostáváte sebe sama darem.“
Anna Hogenová 4. díl: Roky 2022 a 23 přinesou slzy. Ale přesto to skončí v klidu. Je třeba nenechat se zlomit
Když se láme rok, potřebujeme naději, ale z čeho ji čerpat, když vnější svět dotírá neradostnými zprávami? Filosofka Anna Hogenová vidí největší naději ve vzájemném přijetí lidí i se všemi chybami. V předchozí části našeho rozhovoru k tomu uvedla: „Člověk se musí otevřít pro druhé, leccos jim odpustit, a oni, když to cítí, tak jsou tak překvapeni, že cítí vaše přijetí, že vám to dají nazpátek také znát. V tom je obrovská naděje. Lidé by měli být probouzeni vnějším světem pro to, co je pravá vroucnost, protože vroucnost a vznešenost je to, co nám nejvíce chybí.“
Se starým rokem se letos loučíme spolu s profesorkou Annou Hogenovou, filozofkou, fenomenoložkou, která vede Katedru filozofie na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy, a zároveň přednáší na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Je také autorkou knih Bloudění jako úděl, Čas a sebepoznání, Fenomén domova a Žít z vlastního pramene.
