b_270_270_16777215_00_images_22_ssilna.jpg

Farářka Církve československé husitské v Husově sboru na Botanické v Brně sestra Sandra Silná v rozhovoru pro Rádio Plus.

Letošní podzim a začátek zimy včetně adventu nepřinesl zrovna mnoho dobrých zpráv. Přišla další vlna pandemie, po letech ekonomické stability začaly dramaticky růst ceny a mezi lidmi roste napětí a agresivita. Vnímá to i farářka Církve československé husitské Sandra Silná: „Temnota je tu. Zároveň vždy existuje určitá naděje, cesta, ale je to o našem také vnitřním nastavení. O schopnosti přijmout změnu příjmů, těžké situace a nepoddat se temnotě a tomu, co vnímáme kolem sebe.“

Neshody ve společnosti podle ní vyplývají z pocitu nejistoty. „Žili jsme ve falešném pocitu bezpečí, možná laxnosti vůči věcem, které nás už dávno měly trápit. A teď tedy pandemie obnažila všechno to bolavé. A tím, že trvá dlouho, se spoustě lidem život od základů proměnil,“ podotýká.

Svůj podíl na tom mají také sociální sítě, na kterých se objevují nejrůznější názory i agresivní výpady, nebo i politici, kteří sami nedodržovali opatření, jež sami zavedli.

Farářka působící v brněnské farnosti v Botanické ulici popisuje, že nálada mezi tamními farníky je prý stále prodchnuta nadějí, kterou s sebou nese víra:

„Je potřeba, abychom byli silní a uměli čelit i té nejistotě. Abychom dokázali zkrátka projít tím vším, byť je to bolavé, nepříjemné, omezující a už všichni doufáme, že se prostě ta situace změní.“

Připouští přitom, že velká část české společnosti nemá k církvím takovou důvěru a mnohdy ani neví, že se na duchovní mohou obrátit, i když třeba nejsou členy farnosti. Když se tak stane, dotyční velmi často hned po představení deklarují, jak to mají s vírou a že například nejsou věřící.

„Je otázka, co si kdo představuje pod pojmem nevěřící. Protože pokud jde o nějaké hodnoty, o to, že věřím v lásku a v to, že se člověk může stávat lepším, tak tady se většinou shodneme. A i toto vlastně může být obsahem pojmu věřící,“ zamýšlí se duchovní.

Jak čelit nejistotám

Silná lituje, že Vánoce jsou pro mnohé lidi svátky nakupování, došlo tak k vyprázdnění jejich původního významu a staly se modlou. „Vánoce jsme si ztotožnili s tím, že je to svátek hmotného blahobytu, který si nakoupíme a doma naaranžujeme,“ soudí.

„Už nám tam mizí ten hlavní rozměr Vánoc. A to je ta blízkost, pospolitost. Že někomu dáme svůj čas, svou pozornost bez ohledu na to, jak dokonale máme doma uklizeno, navařeno a kolik jsme koupili dárků,“ doplňuje.

Právě pandemie nebo obecně jakákoli krize prý ovšem může společnost přivést k přehodnocení svého způsobu života. „Krize nás konfrontuje s omezeným časem, který tady máme v životě na zemi. To, čemu čelíme, může vést k transformaci,“ míní Silná

Uvěřit v Boha prý také může být jednou z cest, jak se vyrovnat se současnou realitou, kdy ani vědci netuší, kdy pandemie skončí.

„Víra má potenciál pomoci nám čelit nejistotě doby. Meditace, modlitba, ztišení, to jsou všechno takové podpůrné prvky – pevné kameny pod nohama, které nám mohou pomoci zvládat leccos,“ zdůrazňuje.


Očekávané události a akce

neděle, 22 květen 2022; 09:00 -
Bohoslužba Praha - Vinohrady
neděle, 22 květen 2022; 09:25 -
Mariánské Lázně - bohoslužba
neděle, 22 květen 2022; 17:00 -
Radotín, bohoslužba
středa, 25 květen 2022; 19:00 -
Studentská bohoslužba HTF (Vinohrady)
neděle, 29 květen 2022; 09:00 -
Bohoslužba Praha - Vinohrady
neděle, 29 květen 2022; 09:25 -
Mariánské Lázně - bohoslužba
neděle, 29 květen 2022; 17:00 -
Radotín, bohoslužba
středa, 01 červen 2022; 19:00 -
Studentská bohoslužba HTF (Vinohrady)
neděle, 05 červen 2022; 09:00 -
Bohoslužba Praha - Vinohrady
neděle, 05 červen 2022; 09:25 -
Mariánské Lázně - bohoslužba