Zavřené kostely
Zvláštním obrazem doby nouzového stavu jsou zavřené a prázdné kostely. Podle prof. Tomáše Halíka za tím lze spatřovat určité Boží znamení a výzvu ve smyslu možné předzvěsti budoucího stavu „vyprázdněného“ křesťanství, pokud neprojde proměnou, vedoucí od do sebe uzavřeného k novému dynamickému tvaru (T. Halík, Křesťanství v čase nemoci. Universum 2020, č. 3, s. 14). Je to znamení konce jedné epochy či kapitoly křesťanství? Nepotvrzuje to, že církev má „vyjít“ ze svých kostelů? Pandemie a s ní spojená opatření ovšem neumožňují fakticky ani „vyjít“ do světa k lidem, neboť znamenají celkové uzavírání se společnosti a pozastavení jejího života. Jako církev, která je živým Kristovým tělem, nejsme vázáni na kostely. Liturgickou službu a pastoraci lze konat kdekoliv. Jako farář jsem sloužil liturgii nejen ve sborech a modlitebnách, ale také například v místnosti kulturního domu, obecního úřadu, depozitáři zámku, ve zdravotním středisku, ve školní třídě, v přírodě pod širým nebem i jinde. Také biblické hodiny jsem konal například v chalupě, patřící věřící rodině. Přesto ani v 21. století se církev bez kostelů, sborů a domů nemůže obejít. Kostely a sbory jsou svým charakterem určeny pro službu Bohu a lidem. Takto byly z darů a obětavosti budovány i sbory naší církve. Stavby jsou viditelným „domem církve“, jejím potřebným „zázemím“ pro život společenství věřících a jeho službu. Prostor kostela či sboru je dokonce i tím, co lze nazvat „pracovištěm“ faráře či farářky. Rozhodně ze zavřených kostelů při vyhlášení nouzového stavu státem v čase pandemie nelze mít skrytou radost spojovanou s uvažováním, že stejně bude nutné, aby se církev v budoucnosti mnohých svých staveb zbavila. „Nejde o to kostely zavírat, nýbrž o to je otvírat“ (R. Marx, Církev přežívá, Academia Praha 2020, s. 53). Kostel nebo sbor má být otevřený, ne uzavřený. Dokonce i v době pandemie nemá být zcela uzavřený. Když je vyhlášením státu uzavřený veřejným bohoslužbám, shromážděním a akcím, přesto má být dána možnost do kostela přijít alespoň jednotlivcům, je-li umožněna individuální pastorační péče.
Církev československá husitská
