b_270_270_16777215_00_images_0000a.jpg

Sestra farářka Marika Zvardoň z NO Praha – Vyšehrad zde dává širšímu publiku svá zamyšlení a kázání. Můžete se seznámit s jejími hezkými webovými stránkami, dozvědět se více o ní (https://zamysleni-a-kazani-mari.webnode.cz/o-mne/), o jejích aktivitách a aktivitách její náboženské obce: https://zamysleni-a-kazani-mari.webnode.cz/moda/

 

Milí přátelé,

dostali jsme se jako lidstvo do zajímavé, zvláštní, doby a dnes i situace. Zvláště jako Evropa i konkrétně naše Česká republika nejsme zrovna zvyklí, natož připravení, čelit něčemu podobnému, jako je koronavirus (Covid 19). A to se ještě můžeme radovat, že jde o kapénkový virus nikoli o přenos vzduchem, protože to už bych si vůbec neuměla představit, co by se dělo.

Každý je zastižen jinak (jako spící, když ho navštíví lupič - biblické podobenství)

Pokud někdo není (po)stižen fyzicky na zdraví či životě, nebo finančně, v některých případech až existenčně, ocitáme se v izolaci, která je pro někoho velmi tíživá ale pro někoho obdobím klidu a usebráním a tedy může přinést i mnoho dobrého.

Pravda, je to občas zkouška nervů a izolace je dost často důvodem tzv "ponorky", ale o to více se ozkouší naše vzájemné vztahy a kdo je sám, pak možná i vztah k sobě samému a samozřejmě i k Bohu a jeho dílu. Kdo musí pracovat z domova a čelí dětskému návalu, tak si asi stýská... ale kolik rodičů má tolik příležitosti se věnovat svým dětem, které půl svého dětského života prosedí ve školních lavicích?

"Na rodiče se to teď nahrnulo v dobrém i špatném. Někteří obdivují učitele a někteří jsou zděšeni tím, co všechno má dítě dělat. Je to silná informace v emoční dobu, která zvýší gramotnost rodičů, pokud jde o vzdělávací systém, míní Tomáš Feřtek z EDUin." Tak se vzděláváme i my rodiče a pro volnou zábavu zde doporučuji číst společně s dětmi knihu " Dva roky prázdnin" od Jules Verna. Dobře, tak to byl blbý fór:-)

No, je to dřina je mít celé dny na starosti, ještě suplovat učitele a u toho pracovat, ale co, svět se právě kvůli zpoždění v učební látce rozhodně nezhroutí, pokud nám výuka zrovna dvakrát nepůjde a děti nebudou dostatečně soustředěné.

To se spíše zhroutí, když se z této nastalé situace nepoučíme. A to po všech stránkách. Můžeme na svět nyní pohlédnout okem mikrosvěta a říci si, že jsme jako lidstvo ve svých možnostech před sílou přírody daleko menší než samotný koronavirus a jemu podobné a balistické zkoušky raket v severní Korei či jiná vojenská cvičení a příravy na války i války samotné se zdají z tohoto pohledu více absurdní. Nemohu říci ani směšné, vzhledem k ničivým následkům těchto lidských sil.. ale moc bych chtěla.

Pak by naše oko mohlo na nastalou situaci pohlédnout běžným pohledem, jak jsme zvyklí z okna našeho domu, do naší ulice nebo čtvrti, vesnice nebo města. A zde se také mnoho změnilo, nebo nám dalo nově nahlédnout.

A nebo naopak vyletět nad mraky a podívat se na vše trochu pěkně shora. S nadhledem. A začít vnímat svět jako celek. Možná bychom uviděli planetu, která si v tuto chvíli hezky oddychuje, možná nadechuje znovu k životu. Ptáci jsou více slyšet, voda i vzušný prostor začíná být čisčí, světelného "smogu" ubývá a to nemluvě o smogu obecně..

V každém případě nám nová situace (i v mnohém krize) přináší POZNÁNÍ

Tříbíme hodnoty.. příliš rychlé tempo se zpomalilo.. o něco více jsme se zase posunuli do digitálního světa... Těžko říci, zda je to dobře, ale jsme, jak říká např. Tomáš Sedláček, v takovém zimním celosvětovém spánku, pokud jde o ekonomiku ale nejen o ni. Jakoby nám svět sám ukazoval červenou stopku a ještě stále s mírným a vlídným úsměvem na tváři dával najevo, abychom zpomalili. Nemusíme mít hned a všechno.. hmotné se přesouvá do potřeb duchovních i vztahových a nám se otevírá čas, který tak trochu nečekaně je tu jen pro nás a pro druhé zcela na jiné úrovni než byl dosud.

Vyléčení alkoholici:

Četla jsem, že "praktikujíci alkoholici mají velký problém říkat pravdu. Aktivní alkoholik, který jde k terapeutovi, je jako člověk, který jde k lékaři se vzorkem moči někoho jiného. Terapeut by pracoval s falešnými údaji, takže nemůže příliš pomoci. Na druhé straně alkoholici, kteří vystřízlivěli a kteří prošli duchovní obnovou např. u AA (anonymní alkoholici), patří k těm nejupřímnějším lidem..". Píše ve své knize " Vina" Lawrence H. Staples

A tak mi to přijde stejné s námi. Mám pocit, že jsme také někdy ve fázi takového "alkoholika", který si za žádnou cenu nechce přiznat skutečný stav a jen si neustále něco nalhává. Takový vystřízlivělý "...lik" , slovy Steplese ještě ten, který projde určitou duchovní obnovou, má vhled, je nejúpřímnější z nejúpřímnějších a to se pak dějou věci... dávají se do pohybu a to tím správným směrem.

Vystřízlivění je náročné, bolí, je to dřina. I se podívat realitě do tváře, ale je to vlastně i úžasný bod, ve kterém když se ocitneme, máme možnost mnoho změnit k dobrému.

Pokud jde o vyléčené alkoholiky, jsou prý těmi nejlepšími terapeuty. Tak i s námi nutně nemusí být tak zle, ať jsme kde jsme..

Snad nám tato situace mnohé poodhalila. Snad také přinese více poznání a utříbí hodnoty. Napraví vztahy a posílí přátelství.

Opatrujte se, s láskou

Marika Zvardoň