b_270_270_16777215_00_images_articles_logo_lamr.jpg

Stavba repliky mariánského sloupu na Staroměstském náměstí pokračovala i v době nouzových opatření, kdy bylo více méně nemožné proti této stavbě demonstrovat. Pro všechny, kterým stavba této repliky v daném kontextu není lhostejná, je nyní k dispozici nový web „Mariánský sloup - historie a fakta“. Stránky http://marianskysloup.com/ vytvořil David Loula prezident spolku České studny, autor internetové petice proti stavbě sloupu.

Mariánský sloup vyjadřoval mocenské postavení katolíků po Bílé hoře a zvláště pak po uzavření Vestfálského míru v roce 1648. Do Bílé hory bylo české obyvatelstvo z 90% nekatolické (utrakvisté, novoutrakvisté, Jednota bratrská, luteráni a další). Tito všichni se museli stát katolíky. Pokud odmítli, byli donuceni násilím k přijetí katolické víry prostřednictvím vojska. Mariánský sloup se stal symbolem násilné rekatolizace celého národa, který byl považován za kacířský. Toto bylo znázorněno v ikonografii na sousoší, kde byl anděl, který kopím probodává české kacíře. Takový symbol netolerance a násilí do demokratické a svobodné společnosti nepatří. Tímto symbolem nesnášenlivosti sloup zůstane i kdyby tam tato skulptura nebyla zařazena, protože toto poselství  sloup od počátku nese jako kompoziční sousoší.

Historie a fakta

  • Mariánský sloup byl postaven císařem Ferdinandem III. po skončení třicetileté války, základní kámen byl položen roku 1650.
  • Na sloupu byl nápis „Panně rodičce bez poskvrny prvotní počaté za obhájení a osvobození města zbožný a spravedlivý císař sochu postavil.“ Tento císař Ferdinand III. byl účasten vysvěcení sloupu roku 1652. Tím dostal sloup jednoznačně politický význam, protože se stal znamením moci a nadvlády Habsburků nad českým národem, který byl považován za kacířský – před Bílou horou bylo v českých zemích 90% nekatolíků – byli to příslušníci utrakvistů, luteránů a Jednoty bratrské. Jen kolem 10% obyvatel bylo katolíky.
  • Roku 1648 byl uzavřen Vestfálský mír, kterým skončila třicetiletá válka. Touto smlouvou byly české země přiřazeny do sféry vlivu Habsburků, tedy katolické monarchie.
  • Během třicetileté války proti sobě bojovala vojska Habsburků a Švédů. Nejen Jan Amos Komenský žádal švédského krále, aby osvobodil české království, protože po Bílé hoře došlo k pošlapání všech svobod, které si český národ vydobyl v průběhu 15. a 16. století. Komenský stejně jako desetitisíce dalších lidí museli pro svoji víru opustit zemi a přáli si svůj návrat do vlasti. Prostí lidé museli přijmout katolickou víru. K té byli nuceni s nasazením vojska a užitím násilí.
  • U Mariánského sloupu se konaly každoroční slavnosti oslavující vítězství katolíků nad protestanty v předvečer výročí bitvy na Bílé hoře. Tím se sloup stal symbolem nadvlády jedné (katolické) menšiny, která si uzurpovala moc nad celým královstvím.
  • Ikonografie Mariánského sloupu byla diskriminační – nejen samotná socha Marie vyjadřuje porážku protestantů, kteří jsou vyjádřeni drakem pod nohama Marie, ale součástí sousoší byla i socha katolického anděla, který kopím probodává české kacíře (protestanty). Mezi tyto kacíře dle jejich výkladu patřil i Komenský, protože i on musel ze země uprchnout, jelikož byl knězem zakázané Jednoty bratrské. Nebylo mu již dopřáno se do své vlasti navrátit.
  • Od dob národního obrození lidé požadovali odstranění tohoto symbolu útlaku našeho národa. Radní města o odstranění sochy několikrát jednali od roku 1848.
  • Pět dní po vyhlášení Československé republiky byl dne 3. listopadu 1918 sloup svržen. Lidé věděli, co činí a mnoho významných osobností tento akt „osvobození“ schvalovalo včetně prezidenta Masaryka. Za tuto občanskou iniciativu nebyl nikdo potrestán, úřady nevyhodnotily tento akt jako trestný čin.
  • V roce 1990 byla založena Společnost pro obnovu Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí, která usiluje o obnovení sochy, avšak stále naráží na nejednotu české společnosti, která tuto stavbu vnímá kontroverzně.
  • Sochař Petr Váňa zahájil výrobu repliky Mariánského sloupu.
  • Dne 19. května 2015 radní Hlavního města Prahy zamítli obnovu Mariánského sloupu.
  • Dne 21. června 2017 vydal odbor výstavby Městské části Prahy 1. územní rozhodnutí (nikoli stavební povolení!). Všechna jednání probíhají pokoutně bez veřejné diskuse, bez veřejné soutěže a řádného stavebního řízení.
  • Reakcí veřejnosti bylo vytvoření několika peticí a prohlášení, které vyjadřují nesouhlas s výstavbou sloupu. Mnoho významných osobností společenského života vyjádřilo své nesouhlasné stanovisko a tisíce lidí podepsaly petice proti obnově sloupu. Mezi tyto organizace patří například Československá církev husitská, historická společnost Veritas, spolek Exulant, Křesťanská misijní společnost, organizace Primenet, spolek České studny a mnohé další.
  • Dne 14. září 2017 zastupitelstvo Hlavního města Prahy zamítlo obnovu Mariánského sloupu. Hlasování proběhlo za velkého zájmu médií a výsledek byl: 36 zastupitelů proti obnovení sloupu, 6 pro a 4 se zdrželi. V ustanovení bylo rozhodnuto, že se Mariánský sloup nepostaví a zastupitelstvo ukládá radě, aby vypověděla všechny smlouvy týkající se obnovy památníku.
  • Radní pro kulturu Jan Wolf byl pověřen rozvázáním smluv spojených s obnovením Mariánského sloupu do konce roku 2017, což neučinil.
  • Dne 21. června 2019 byla zastupitelstvem HMP projednávána revokace rozhodnutí z roku 2017, ale nebyla přijata.
  • Dne 23. ledna 2020 zastupitelstvo HMP přijalo revokaci usnesení z roku 2017 a přijalo usnesení o obnově Mariánského sloupu. Usnesení bylo schváleno v roce 400. výročí bitvy na Bílé hoře a tím se symbolicky zopakovala historie.