Rozbor omezení práva shromažďovacího v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru (označovaný jako SARS CoV-2)

Vláda v souladu s. čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb. o bezpečnosti České republiky, vyhlásila dne 12.3.2020 nouzový stav. V souvislosti s vyhlášením nouzového stavu se s účinností od 16.3.2020 do 24.3.2020 se zakazuje volný pohyb osob na území celé České republiky, a to s těmito výjimkami:

  • cest do zaměstnání a k výkonu podnikatelské nebo jiné obdobné činnosti,
  • nezbytných cest za rodinou nebo osobami blízkými,
  • cest nezbytně nutných k obstarávání základních životních potřeb (např. nákup potravin, léků a zdravotnických prostředků, hygienického zboží, kosmetiky a jiného drogistického zboží, krmiv a dalších potřeb pro zvířata), včetně potřeb příbuzných a osob blízkých, zajištění péče o děti, zajištění péče o zvířata, využívání nezbytných finančních a poštovních služeb, doplnění pohonných hmot,
  • cest nezbytně nutných k zajištění potřeb a služeb podle písmene c) pro jinou osobu (např. dobrovolnictví, sousedská výpomoc),
  • cest do zdravotnických zařízení a zařízení sociálních služeb, včetně zajištění nezbytného doprovodu příbuzných a osob blízkých, a zařízení veterinární péče,
  • cest za účelem vyřízení neodkladných úředních záležitostí, včetně zajištění nezbytného doprovodu příbuzných a osob blízkých,
  • výkonu povolání nebo činností sloužících k zajištění bezpečnosti, vnitřního pořádku a řešení krizové situace, ochrany zdraví, poskytování zdravotní nebo sociální péče,
  • včetně dobrovolnické činnosti, individuální duchovní péče a služby, veřejné hromadné dopravy a další infrastruktury, služeb pro obyvatele, včetně zásobování a rozvážkové služby, veterinární péče,
  • pobytu v přírodě nebo parcích,
  • cest zpět do místa svého bydliště,
  • pohřbů.

S účinností ode dne 16. března 2020 od 00.00 hod. do dne 24. března 2020 do 6.00 se nařizuje osobám pobývajícím na území České republiky:

  • omezit pohyb na veřejně dostupných místech na dobu nezbytně nutnou a pobývat v místě svého bydliště s výjimkou výše uvedených případů,
  • omezit kontakty s jinými osobami na nezbytně nutnou míru;

Z výše uvedených důvodů, z důvodu zásahu vyšší moci, je nyní vyloučeno do odvolání pořádání shromáždění náboženských obcí, vikariátních shromáždění nebo diecézních shromáždění.

(V této souvislosti je dobré též zdůraznit, že v omezeném režimu při dodržování zásad ochrany zdraví lze i v současné době konat společná jednání zaměstnanců CČSH a jednání kolektivních statutárních orgánů CČSH, kterých se pouze účastní duchovní ve služebním poměru nebo zaměstnanci v pracovním poměru. Zde se jedná o výkon služby nebo práce, na které se omezení práva shromažďování v současné podobě nevztahují).

Vzhledem k tomu, že omezení svobody volného pohybu osob a svobody shromažďování z důvodu ochrany zdraví obyvatelstva může trvat i několik měsíců, je předmětem tohoto rozboru případný postup dle řádů CČSH týkající se procesu v době, kdy shromáždění nelze z důvodu zásahu vyšší moci konat.

Ústava CČSH konkrétně tento specifický případ neupravuje. Nicméně i ze znění současného znění Ústavy CČSH lze dovodit obecný pravidlo, jak v těchto případech postupovat.

Obecně platí, že nelze-li pro zásah vyšší moci určitý úkon provést, provede se úkon bezodkladně poté, co zásah vyšší moci pomine. Tedy příslušné shromáždění se uskuteční v nejbližším možném termínu po zrušení nouzového stavu.

Vzhledem k tomu, že se blíží uplynutí funkčního období biskupů v některých diecézích, je nutné blíže se zaměřit na postup, kdy se do uplynutí funkčního období biskupa nepodaří z důvodu nouzového stavu uskutečnit diecézní shromáždění a biskupa řádně zvolit.

Dl čl. 43 odst. 2 Ústavy platí následující:

(2) Uprázdní-li se z trvalých důvodů funkce biskupa před uplynutím jeho funkčního období, pověří diecézní rada správou diecéze ve funkci označené jako „správce diecéze“ některého z vikářů nebo jiného duchovního, kteří mají způsobilost jinak vyžadovanou pro volbu biskupa; může jej též z funkce odvolat. Správce diecéze má všechna práva a povinnosti biskupa, vyjmasvěcení kněžstva; má rovněž práva a povinnosti předsedy diecézní rady. Diecézní rada je povinna v nejbližší možné době svolat zasedání diecézního shromáždění ke zvolení nového biskupa.

Výše uvedené ustanovení Ústavy lze aplikovat analogicky i na uprázdnění funkce biskupa z důvodu uplynutí funkčního období. Tedy nebude-li možné do uplynutí funkčního období biskupa uskutečnit volbu biskupa na diecézním shromáždění, pověří diecézní rada správou diecéze ve funkci označené jako „správce diecéze“ některého z vikářů nebo jiného duchovního, kteří mají způsobilost jinak vyžadovanou pro volbu biskupa. Jakmile pominou omezení nouzového stavu, je diecézní rada povinna v nejbližší možné době svolat zasedání diecézního shromáždění ke zvolení nového biskupa.

Jedná se o mimořádné opatření, které nemá v poslední desítkách let obdoby, a tak by k němu mělo být i přistupováno.

Zpracoval
Mgr. Jiří Oswald