V souvislosti s výročím 400 let od bitvy na Bílé hoře, svedené v neděli 8. listopadu 1620, se chystá řada akcí. ČBK, ERC a Opatství Venio, klášter benediktinek na Bílé hoře představily program, který by měl připomenout tuto událost z historie českých dějin. Na 15. a 16. srpna sestry benediktinky plánují poutní slavnost s prohlídkami kláštera, přednáškami, koncertem barokní hudby i modlitbami. Od září do listopadu se ve spolupráci s Národním archivem otevře v poutním areálu výstava k výročí bitvy na Bílé hoře. Organizátoři slibují ukázat i dokumenty nalezené při opravách kostela. Texty a ilustrace na výstavě mají přiblížit příběh bitvy a proměny jejího vnímání v českých i evropských dějinách. Zvláštní pozornost bude patřit poutnímu areálu.
Součástí připomínky výročí Bílé hory je dlouhodobější aktivita České biskupské konference a Ekumenické rady církví, které společně vytvořily odbornou komisi ke studiu konfesních dějin 17. století a souvisejících témat. Tato skupina publikuje pravidelně pracovní listy pro farnosti, školy a širokou veřejnost a pořádá odborná kolokvia. Letošní kolokvium proběhne ve středu 14. října v prostorách ústředí ČCE v Jungmannově ulici a jeho tématem bude Role Bílé hory při utváření české národní a konfesní identity.
Hlavním bodem společné připomínky ERC a ČBK budou ekumenické nešpory na Bílé hoře přímo v den výročí, tedy v neděli 8. listopadu od 15.00 hodin. Tyto nešpory budou obsahovat i kajícnou modlitbu, v které budou představitelé církví vyznávat minulá zranění a prosit Boha nejen za odpuštění, ale i za naději pro společnou cestu do budoucna.
Na ekumenické nešpory následně naváže odhalení Kříže smíření v Aleji exulantů. Smírčí kříže patří do české duchovní tradice a bývaly vztyčovány na místech, kde se událo něco neblahého. Moderní podoba tohoto kříže, jejímž autorem je německý benediktýn bratr Abraham Fischer, odkazuje na hlubší duchovní význam smíření, které není jen lidským úsilím, ale i Božím dílem.
